Komorní cyklus Lípy Musicy uzavře v červnu svůj první ročník hudebně-taneční akcí pod širým nebem. V úterý 19. června vystoupí v českolipském městském parku známý hudební ansámbl Ritornello Michaela Pospíšila společně s tanečním folklorním souborem Barunka Martiny Pavlasové.
Koncert se koná pod záštitou Ing. Jitky Volfové, statutární náměstkyně hejtmana Libereckého kraje, a ve spolupráci s Vlastivědným spolkem Českolipska připomene navíc i osobnost Eduarda Steffena, který se mimo jiné o zřízení městského parku zasloužil. Koncert, který se uskuteční v prostoru kolem altánu, bude přístupný zdarma a připraveno bude i občerstvení.
Posledním, červnovým, zastavením komorního koncertního cyklu je program nazvaný Majáles, v němž se představí zpěvák Michael Pospíšil a jeho komorní soubor Il:Ritornello:II. Oproti ostatním akcím konajícím se v Centru textilního tisku, bude tento program hostit městský park v České Lípě a v případě nepříznivého počasí bude přesunut do zde stojícího husitského kostela Mistra Jana Husa. V průběhu koncertu se navíc uskuteční i sbírka, jejíž výtěžek bude věnován na opravy tohoto svatostánku. Koncert se koná v parku už pro připomenutí osobnosti Eduarda Steffena (1839-1893), který byl výtvarným umělcem, jenž se silně otiskl na vzhledu města Česká Lípa v druhé polovině 19. století. Eduard Steffen se jako člen okrašlovacího spolku mimo jiné zasadil o založení městského parku, zalesnění Holého vrchu či postavení rozhledny na Špičáku. V budoucnu je v městském parku plánováno i znovuodhalení jeho pomníku.
V souboru Michaela Pospíšila se představí historické hudební nástroje jako je šalmaj, flétny, loutny a barokní kytara. Muzikanti budou ale navíc podpořeni folklórním souborem Barunka. Program uvede česky a latinsky zpívané barokní písně a má být oslavou znovuzrozené přírody, v měsíci červnu nejsilněji bující. S prvními jarními paprsky naši pohanští předci, křepcí vyběhli do luk a hájů a duší i tělem děkovat za dar nového léta. Zpívali, tančili, milovali se a jásali kolem stromů až do umdlení. Křesťané spojili staré děkování s Kristovým vzkříšením a tradiční písně se pak dostaly i do barokních kancionálů, užívaly se i v kostele. A právě tyto písňové poklady naší historie představí závěrečný koncert Komorního cyklu na louce v parku. Koncert je otevřen široké veřejnosti a bude přístupný zdarma. Občerstvení zajistí Pivovar Cvikov.
Červnový Majáles uzavírá první ročník Komorního cyklu, který úspěšně navázal na tradici Kruhu přátel hudby v České Lípě a od ledna do června nabídl šest koncertů klasické komorní hudby, jež přilákaly stovky návštěvníků z České Lípy a okolí. V příštím roce bude akce opět pokračovat.
Partnery cyklu jsou Město Česká Lípa, Nadace Český hudební fond a Lipý Česká Lípa, p.o.
Děkuji za pozornost a přeji hezké dny!
S pozdravem
Ing. Lucie Johanovská, manažerka marketingu & PR
ARBOR – spolek pro duchovní kulturu, Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa;
@: lucie.johanovska@lipamusica.cz, GSM: +420 608 823 973, www.lipamusica.cz| www.facebook.com/lipamusica
Bližší informace o interpretech:
Komorní soubor :II:RITORNELLO:II: se zabývá především hudbou 16. a 17. století. Podle zvoleného programu mění soubor flexibilně své obsazení. Jeho jádro však tvoří vždy dva až tři instrumentalisté, kteří ovládají hru na vícero historických nástrojů. Nedílnou součástí práce souboru je i vlastní intenzivní badatelská a ediční činnost. Soubor se snaží vrátit hudbu z kategorie takzvané vážné hudby mezi základní potřeby člověka, ctí a cítí hudbu jako universální metodu dorozumění, k němuž užívá jednoduché formy jako je píseň a tanec.
V užívání historických nástrojů a jejich replik, usiluje soubor :II:RITORNELLO:II: o barokně-romantický návrat ke kořenům. K plné výrazové pestrosti mu dopomáhá angažmá louten, theorby, barokní kytary, niněry, renesančních dud, varhanního positivu, fléten, violy da braccio i da gamba a dalších nástrojů. Pro souhru užívají členové souboru starého ladění a temperatur a původních herních a pěveckých technik. Kromě koncertních vystoupení soubor účinkuje při liturgickém provozu, vernisážích, recepcích, literárních pořadech, konferencích apod. Dramaturgií svých nahrávek se snaží zaplnit prázdné místo po někdejší každodenní i sváteční hudbě.
Michael Pospíšil studoval na Pražské konzervatoři ve třídě prof. Jaroslava Horáčka staršího a soukromě pokračoval u prof. Teresie Blumové. Navštěvoval mistrovské interpretační kurzy, které vedli Holger Eichhorn, Steven Stubbs nebo Marius van Altena. Od poloviny 80. let se začal specializovat výlučně na provozování staré hudby. V roce 1993 založil soubor :II:RITORNELLO:II:, v r. 2008 v Jičíně obnovil soubor LITERÁCY. Kromě práce s četnými soubory specializujícími se na starou hudbu organizuje a vede interpretační semináře a dílny, přednáší na různých školách doma i v zámoří.
Michael Pospíšil se zasloužil také jako vydavatel starého notového materiálu. Z jeho edice pocházejí Kroměřížské sonáty, Tance Valeria Otta, Michnova Loutna Česká nebo písně z kancionálů. Natočil dosud 85 gramodesek či CD, na většině z nich spolupracoval i jako editor a dramaturg. V roce 2014 proběhl již 20. ročník Slavností Adama Michny z Otradovic, který organizuje v Jindřichově Hradci. Kromě tohoto českého barokního velikána se zabývá vzkříšením odkazu dalších osobností jako je Václav Karel Hollan Rovenský, Jan Jozeff Božan, hrabě František Antonín Sporck, Felix Kadlinský, Fridrich Bridel, Christian Hirschmentzel, Jiří Meltzelius, Alberik Mazák nebo Pavel Vejvanovský.
Folklorní soubor Barunka z České Skalice pracující pod vedením choreografky Martiny Pavlasové byl založen v roce 1991. Jeho název odkazuje na Boženu Němcovou a její dětství, které prožila v nedalekých Ratibořicích. Programově je činnost souboru zacílena na udržení tradic a zvyků v blízkém regionu a zabývá se též obrozeneckými měšťanskými tradicemi.
EDUARD STEFFEN: (13. 3. 1839 Vrchlabí – † 8. 3. 1893 Česká Lípa)
Výtvarný umělec a pedagog. Věnoval se žánrovému malování, volné kresbě, užité grafice i architektonickým návrhům. Celý život zasvětil propagaci výtvarného umění, jeho využití ve spolkovém a veřejném občanském životě a zvelebování a zachycování prostředí i památek města Česká Lípa. Má zásadní zásluhu na zřízení městského parku nebo na postavení rozhledny Stephanie na Špičáku.
Narodil se 13. března 1839 ve Vrchlabí jako syn obuvnického mistra Johanna Steffena. Na počátku padesátých let 19. století odešel studovat reálku do Prahy. Probuzené umělecké nadání se rozhodl zdokonalovat dalším studiem v letech 1854–1863 na pražské malířské akademii. Od roku 1859 studoval vyšší uměleckou školu akademie, oddělení pro historickou malbu. Přestože byl nepochybně výtvarně nadán, cítil, že by bylo velmi obtížné uživit se pouze malováním. Proto se již roku 1860 rozhodl pro učitelskou dráhu. Nejprve vyučoval na soukromém učitelském ústavu, od roku 1863 na první německé Vyšší státní reálné škole v Praze. Českolipský purkmistr Anton Zinke vypsal 2. ledna 1864 konkurs na uprázdněná místa na Vyšší reálné škole v České Lípě s ročním příjmem 700 zlatých. Z pěti přihlášených kandidátů na místo asistenta pro volné kreslení byl vybrán a od 1. února přijat Eduard Steffen. Zde vyučoval téměř 30 let až do své smrti a jeho úvazek pro volné kreslení znamenal po matematice druhý největší počet hodin. Kromě reálky vedl výuku kreslení i na augustiniánském gymnáziu. Teprve rok před smrtí v roce 1892, kdy se reálka změnila na školu státní, byl jmenován řádným profesorem.
Steffen bydlel v jednopatrovém činžovním domě čp. 444 v Postgasse (dnes zbořený dům čp. 274 na rohu Sokolské ul. a Jindřicha z Lipé, na místě parkoviště před OD Banco). Rok a půl po svém příchodu do České Lípy, 14. srpna 1865, se oženil s Justinou Mattauschovou, s níž měl čtyři děti. Známe jména dvou, Emila a Marie, a víme, že jeden jeho syn zemřel v mladém věku. Roku 1875 se aktivně podílel na založení Vysazovacího a okrašlovacího spolku, který se zasadil o zřízení městského parku, zalesnění Holého vrchu a postavení rozhledny na Špičáku. Steff en vykonával v sedmičlenném výboru spolku funkci pokladníka až do listopadu 1892. Při ustavení Nordböhmischer Excursions-Clubu v roce 1878 se stal také jeho pokladníkem a tuto funkci vykonával do roku 1881.
Pro Nordböhmischer Excursions-Club zhotovoval čestné diplomy, udílené zasloužilým členům. Neodmítal ale také četná pozvání do komitétů pro organizování různých oslav českolipských spolků, pro které rovněž kreslil slavnostní adresy, diplomy a divadelníkům dokonce kulisy a jiné dekorace. Eduard Steffen byl členem obecního zastupitelstva, členem Spolku dobrovolných hasičů (Feuerwehrverein), Německého školního spolku (Deutsche Schulverein), čestným členem Spolku válečných veteránů, agentem Uměleckého spolku Čech. Mnoho úsilí věnoval práci v Německém spolku (Deutsche National-Verein), který pomáhal chudým žákům a studentům. V roce 1883, při 300. výročí postavení Červeného domu, byla pod jeho dohledem obnovena a doplněna sgrafitová výzdoba fasád. Pro dnes již neexistující výletní restauraci na Holém vrchu vytvořil v roce 1885 nástěnné malby s výjevy okolních pamětihodností. Poslední léta Steffenova života byla ztrpčována politickými boji na půdě českolipské radnice a jeho zvelebovací snahy již nebyly přijímány s pochopením a umělec tak nacházel jediné potěšení ve své výtvarné práci. Stejně nepříznivé poměry pro něj panovaly i ve škole, přestože byl ještě roku 1892 jmenován řádným profesorem. Zemřel 8. března 1893 ve věku 54 let.
Šíře jeho uměleckého odkazu sahá od portrétů přes žánrové obrazy ke krajinomalbě, ale převážně s náměty architektury starých měst a jejich zákoutí. V nich se nejvíce projevuje jeho schopnost zachycení nálady i dokumentární přesnost. Maloval rovněž oltářní obrazy pro kostely v České Lípě (kostel Narození Panny Marie) nebo kostely v okolí (Dolní Krupá, Bezdědice, Benešov nad Ploučnicí, Dubá) i augustiniánský klášter (křížová cesta). Zúčastňoval se pravidelně uměleckých výstav v Praze, v Drážďanech, ve Vídni a v Liberci. Ze staršího období jsou ve Steff enově rodném městě Vrchlabí (Krkonošské muzeum) dochovány portréty jeho dětí, tamních měšťanů a některé žánrové obrazy a kresby (10 olejů a akvarelů a 7 kreseb). Českolipské muzeum vlastní 80 jeho prací malířských a kreslířských včetně čtyř dochovaných skicáků. V roce 1934 a 2011 se v českolipském muzeu konaly výstavy jeho díla.
Steffenovi přívrženci navrhli brzy po pohřbu postavení pomníku Eduardu Steffenovi v městském parku. K nápadu se přihlásilo 33 českolipských spolků a vyhlášená sbírka vynesla 1664 zlatých. Zhotovení busty bylo svěřeno vídeňskému sochaři Richardu Kauffungenovi (1854–1942), který je v České Lípě rovněž autorem kamenného sousoší Spravedlnosti na budově bývalého krajského soudu. Slavnostní odhalení bronzové Steffenovy busty na kamenném podstavci se konalo 3. června 1894 s hudebním programem a se slavnostními projevy předních kulturních osobností. V roce 1941 byl pomník odstraněn a busta měla být zrekvírována pro válečné účely. Naštěstí se tak však nestalo a busta se do dnešních dnů zachovala ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
