V pátek 8. června se Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově připojilo k festivalu muzejních nocí svou troškou do mlýna.
Hrozně dlouho jsem se tu nebyl podívat. Naštěstí se našla mezera v programu akcí, probíhalo tu hned dvě-v-jednom a měl jsem tu i nějaké osobní vyřizování.
Noc začala tradiční vernisáží maturitních prací studentů zdejší školy (nejstarší fungující sklářské školy v Evropě!), díky čemuž jsem měl nečekanou možnost pokecat se svým dávným chvilkovým zaměstnavatelem, třídním zmíněné maturitní třídy. Já si ale přijel hlavně popovídat (a předat první závdavek) s paní ředitelkou, takže snad brzy sem vyrazím znovu (byť mi vyčinila, že jsem nedorazil v dobovém oblečení).
Pro děti byl připraven soutěžní kvíz o muzeu, pro dospělé občerstvení na zahradě, promítání o historii muzea, pro ženskou část příchozím retrokadeřnictví, a vydržel jsem ještě na pohádku (z fotek to asi nejde moc poznat, ale loutky jsou překvapivě z molitanu). Kapelu jsem oželel, fotografií na mne čekalo nezpracovaných doma už za několik předchozích dní.
