V poněkud netradičním termínu v neděli 4. března 2018 praskalo varnsdorfské divadelo ve švech, hostovalo tu představení Studia Dva Praha s názvem 4 sestry.
Někdy jsem velmi rozpačit, co k danému kusu vlastně napsat. Čechov to přes podobný název prostě nebyl. Ani mušketýři, i když to s tím počtem sester vlastně nebylo až tak úplně, jak praví jednoduchý název. Jsem kulturní barbar, Aničku Šiškovou jsem nepoznal a jméno údajně superpopulárního autora Patrika Hartla mi vůbec, ale vůbec nic neříká… Jo, párkrát jsem se smál, některé hlášky byly dobré. Ale s čím dál větším odstupem si kladu otázku, o čem to vlastně bylo? Autor v promo materiálech tvrdí, že chtěl napsat punkovou dojemně citovou ženskou komedii o čtveřici žen, které by chtěly milovat a být milované. A já si kladu otázku, proč na mne ani jedna nepůsobila jako kladná postava? Nejsem ženská, z mého pohledu to byly fifleny na odstřel. Alespoň že Ivana Chýlková chvílemi působila, jako kdyby s gustem parodovala své vlastní seriálové role, a že tam přece jen byl chlap, navíc hodně multifunkční. Těší mne, že nejsem zjevně sám, kdo má trochu rozporuplné pocity…
