V pátek 24. listopadu 2017 dorazilo do Městského divadla ve Varnsdorfu pražské Divadlo Cylindr s adaptací pohádky Ronja, dcera loupežníka, určené pro 3. a 4. ročníky základních škol.
Nevím, jak jste na tom, ale mám kdesi v paměti zasunutou docela velkou řadu filmů, z nichž si sice nepamatuji slovo od slova, ale viděl jsem je několikrát a mám na ně příjemnou vzpomínku. Z toho důvodu pak hlodá červ pochybností, jak může dopadnout divadelní zpracování takové záležitosti. Naštěstí poslední dobou zažívám spíše příjemná překvapení než zklamání, stejně jako tentokrát. Jeden kytarista a glosátor, 4 více než multifunkční herci a velejednoduché kulisy (papundeklový hrad a sem tam nějaký „hadr“). A vůbec to nevadilo. Že jeden herec byl chvíli loupežníkem, chvíli motýlem a přitom to vlastně byla herečka? A že se o velké tlupě loupežníků či některých důležitých postavách jen mluví? Člověk (i dospělý) si nesmírně užil. Třeba když přišlo jaro (herec se postavil a pronesl do hlediště „Dobrý den!“).
