V úterý 14. listopadu 2017 se v sálku Městské knihovny ve Varnsdorfu uskutečnila letos již druhá „divadelní“ beseda, pozvání zavzpomínat na své zdejší herecké angažmá přijala Michaela Bendová.
Po návštěvnickém fiasku minulého měsíce se dalo čekat leccos. Ovšem prokázalo se, že se zřejmě odjakživa nechodilo na režiséry, ale na herečky. Sál byl plný natěšených pamětníků.
Filip Stojaník paní Bendovou uvedl, Jirka Maryško oznámil, že se bude držet v pozadí, protože funguje jen jako řidič a doprovod, a pak se vitální herečka proměnila tak trochu v neřízenou střelu. Překypovala vzpomínkami natolik, že skákala v čase i místech, až se občas ztrácela, vyzývala k dotazům, nechala kolovat darovaný sešit s úvahami o divadle a jejích vystoupení, poskytla k nahlédnutí i svůj archiv, a tak trochu se vzpouzela snaze Filipa Stojaníka vyprávění usměrňovat. A brzy vyplynulo na povrch, jak je svět malý. Paní Bendová tu má příbuzné. Jiří Maryško byl jejím žákem na DAMU. Hana Strejčková studovala s její dcerou.
Vzhledem k tomu, že nejsem pamětník, ale pouhá náplava, nic mi ta jména a lokace, nad kterými všichni jásali, neříkala. A docela dost mi vadilo, že mnozí se ostrůvkovitě dohadovali a vzpomínali bez ohledu na to, co se paní Bendová zrovna snažila vyprávět.
