Vincenz Janke – podmalby na skle, Severočeské muzeum Liberec

Ve čtvrtek 22/6/2017 otevřeli v libereckém Severočeském muzeu výstavu prací Vincenze Jankeho. Málem zapomenutý umělec se narodil Ve Skalici (1769) a zemřel v Novém Boru (1838), většinu života ale prožil v německém Ausburgu.

Pokus soustředit jeho dílo na jedné výstavě začal už před lety a zatím úspěšně pokračuje. Dalším krokem bude vydání katalagu ke zmiňované výstavě.

V tiskové zprávě se mimo jiné píše: V severních Čechách jako vyhlášené sklářské oblasti se nalézala četná střediska výroby podmaleb na skle – nejvýznamnější z nich byla na Novoborsku, Českolipsku a Jablonecku. Ve sbírkách českých muzeí je zastoupena vedle lidové produkce určitá vrstva řemeslných podmaleb, jež dosahují středoevropské úrovně a mají nápadné charakteristické prvky. Teprve studium českých a německých badatelů odhalilo jejich tvůrce – malíře Vincenze Jankeho, narozeného roku 1769 v rodině malíře skla Johanna Georga Jankeho ve Skalici u České Lípy. Malíř byl v Německu až do roku 2005 pokládán za jednoho z augsburských malířů. Zjištění jeho původu a místa (Nového Boru), kde v poslední třetině svého života pracoval a roku 1838 zemřel, bylo senzací. Zároveň se tím otevřela řada otázek a ukázala se bílá místa v jeho životopise. Hlubší odborný zájem o umění s náboženskou tematikou a navázané českoněmecké kontakty zabránily, aby malíř zůstal mezi bezejmennou většinou tvůrců tzv. lidového umění.

Metoda, kterou Janke a jeho werkstatt pracoval: malování na skleněné desky, které se vrstvily a dávaly tak výsledné práci plastičtější podobu (podobně byly mimochodem animovány některé Disneyho filmy) mají převážně náboženskou tématiku, jsou tu však zastoupeny třeba i civilní měšťanské portréty. Co diváka překvapí je sytost barev, která jakoby nezaznamenala žádnou újmu.