Ještě nedávno (tři roky zpátky) byl milovaný ústecký činoherák v krizi, přišel o budovu na Střekově a vypadalo to skoro na konec této činohry v Ústí. Přišlo Hraničářské intermezzo, pak přes různé peripetie navrácení budovy a stěhování zpět a následně dohoda s magistrátem o provozu a financování.
Dnes kráčí Činoherní studio s hlavou vztyčenou ke konci pětačtyřicáté sezóny a z pohledu zaníceného a velmi častého diváka a návštěvníka, kterým se cítím být, jde o sezónu úžasnou. A tak jsem při té příležitosti trochu vyzpovídal současného ředitele Jiřího TRNKU (který je, pokud to nevíte, také ředitelem Městského divadla v Děčíně).
45 sezóna s přízviskem “ …až za hrob “ se pomalu blíží do finále. Dá se už dnes nějak zhodnotit, jak byla úspěšná ?
Byla to sezóna, za kterou se jako ředitel otáčím velmi rád. Jsem spokojen. I když máme ještě jedno scénické čtení a jednu regulérní premiéru před sebou, bilancovat se již trochu dá. Nevznikla zde během sezóny jediná slabá inscenace. Naopak: Pan Bílý, Zrzka a ti druzí, Lidojedi a především Homo Faber – to jsou skutečně inscenace, které uspějí i v celorepublikovém měřítku. Bezpochyby tohle byla ta nejlepší odpověď na některé pochybovačné hlasy o smysluplnosti existence Činoherního studia. Velmi důstojná oslava 45 let trvání tohoto legendárního divadla.
Není šest premiér, které letos ČS připravilo pro hlavní scénu, pro soubor a divadlo vašeho typu příliš ? Jak náročné je vyhledávat vhodné texty pro inscenace ?
Je to samozřejmě hraniční počet pro tak malý soubor, ale my hodně těch starých věcí stahujeme a potřebujeme nové věci, nový vítr do plachet. Vzhledem k tomu, že máme dva dramaturgy, výbornou mladou absolventku JAMU Dášu Haladovou a velezkušeného Karla Tománka, je příprava dramaturgických plánů v těch nejlepších rukou.
Poslední červnový den nás čeká poslední premiéra sezóny – třetí díl Shakespearova JINDŘICHA VI. , opět v netradičním prostředí, tentokrát bývalé likérky v Krásném Březně. Jak jste prostor hledali a vybírali ?
Je to volba režiséra v součinnosti s naší produkcí a uměleckým šéfem Janem Plouharem. Každý z předchozích dílů měl svůj specifický prostor a nyní, když trilogii završujeme, to nemůže být jinak. Jsme historicky první divadlo, které v češtině uvede kompletní trilogii Jindřicha VI.
Loňská Divadelní zahrada měla nebývalý ohlas u diváků. Chystáte ji i letos ? Na co se diváci mohou těšit ? Budete poskytovat nějaké zvýhodněné vstupné na celý festival ?
Samozřejmě, že se Divadelní zahrada bude konat i letos ve druhé půli srpna. Půjde tam kompletní trilogie Jindřicha, venkovní varianta Zkrocenky, Ronja pro rodiče s dětmi a derniéry se při té příležitosti dočkají Dva páni z Verony. S různými variantami zvýhodněného vstupného samozřejmě počítáme.
Je jasné, že už souběžně chystáte sezónu novou. Prozradíte nám alespoň některou z chystaných premiér ? Proslýchá se, že připravujete inscenaci Bradburyho 451 stupňů farenheita.
Ano, tuto inscenaci pro nás nazkouší mladý absolvent DAMU Adam Svozil v lednu a v únoru příštího roku. Sezónu zahájíme autorskou hrou Karla Tománka Život je krásný, která se jakoby odehrává v Ústí nad Labem. Konečně připravíme Vánočky – tedy příběh o narození Ježíška. Na to se velmi těším, protože taková věc nám zatím na repertoáru citelně chybí. Bude to samozřejmě „činoherácká“ verze tohoto biblického příběhu. Další tři tituly jsou víceméně jasné, ale raději si necháváme ještě nějaký čas, než je zveřejníme.
Bude se pro novou sezónu nějak výrazně obměňovat soubor? Chystají se nějaké výrazné změny?
Nic zvláštního. Opouští nás Erika Stárková a od září k nám nastoupí místo ní Anička Kratochvílová, s velkou pravděpodobností. Jinak beze změn. Není k nim důvod.
K divácky nejatraktivnějším inscenacím ve Vašem současném repertoáru patří určitě Zkrocení zlé ženy, Lebka z Connemary, Jindřich VI. a především Klub rváčů. Můžeme s jejich uváděním počítat i v příští sezóně ? Jak dlouho ještě bude reprízován Klub rváčů?
Lebka z Connemary bohužel až tak navštěvovaná není, přestože je to skutečně vynikající černá komedie a kritiky jí považují na nejlepší současnou Mc Donaghovskou inscenaci v ČR.. Zkrocenka i Jindřich VI. pofrčí dál. Klub rváčů půjde po deseti létech a stovce repríz příští rok na jaře do derniéry, tak jsme se všichni dohodli. Nicméně například My děti ze stanice ZOO jsou podobně úspěšnou inscenací našeho divadla.
Zatím poslední premiérou byl v dubnu Frischův HOMO FABER, který má, dle mého názoru, potenciál stát se dalším diváckým hitem, a bude se “ chodit na Fingera“. Jaké máte dosavadní ohlasy na toto výborné představení ? (Viděl jsem již třikrát a nemohu se nabažit – pozn. autor)
Bude to naše vlajková loď, to už je jasné. Představení chceme posílat hlavně na festivaly a věřím, že s tuto inscenací dosáhneme i na nějaké to ocenění, i když to samozřejmě není to nejdůležitější. Je to pro mě událost této sezóny v našem divadle.
Jak náročné je pracovat pod dozorem magistrátu? Věříte, že ČS bude žít i v dalších letech ?
Myslím, že je to nezvratné. Činoherák tu je a bude. Magistrát je naším hlavním investorem, je samozřejmě, že spolupracujeme velmi úzce. Investor se zajímá o svou investici, to je naprosto v pořádku. A já se jako ředitel snažím, aby ta investice byla maximálně zhodnocena.
Chtěl byste vzkázat něco osobního našim čtenářům?
Přeji všem hezké léto a přijďte za námi na Divadelní zahradu!
