V pátek 7. dubna bude mít v libereckém Malém divadle premiéru hra Larse Noréna Válka. Komorní drama, které nemilosrdně demaskuje devastaci, která může postihnout úplně normální rodinu.
Autorem hry je švédský dramatik, který prošel poměrně zajímavým vývojem (wiki->). Nebojí se vstupovat do veřejného prostoru a jeho dílo má kromě dramatických kvalit i poněkud skandální nádech; proto je s podivem, že ačkoli her napsal ke stovce, v Čechách není příliž známý ani hraný. Takže první plus je tu pro libereckou dramaturgii, která se nebojí nabídnout právě Válku. Není to totiž úplně hodná hra.
Příběh je jednoduchý: k rodině, která přežila válku (z některých detailů vyplývá, že se jedná o Bosnu, ale místo není úplně podstatné), se vrací otec. Slepý, zbědovaný, přesto s jistým optimismem. Doma ovšem narazí na poválečný pragmatismus jeho ženy, bratra a dvou dcer. Postupně se ukazuje, že na zážitky všech, ačkoli je formovala stejná událost (válka), reagují úplně jinak. Objevuje se tu, a postupně upřesňuje, konflikt a jeho příčiny. Konflikt, který nikdo nechce, nebo neumí řešit.
Hraje se na jednoduché scéně (Karel Čapek). Těžko popsatelná sluj s otřískanou vanou, bubínkem na vaření a špinavými matracemi, která jednoduchými přestavbami poslouží pro všechny situace, které děj přináší.
Herci (Jana Hejret Votková, Karolína Baranová, Michaela Foitová, Martin Stránský a Jan Jedlinský) jsou přesní a i když konflikty, které prožívají, by mohly svádět ke zbytečným dramatickým gestům, jsou vlastně civilní. Režisér (Šimon Dominik) je vede citlivě a hlavně pro diváka přehledně, od jedné situace ke druhé, až k nevyhnutelnému konci.
Pro přesnost musím uvést, že představení hodnotím teprve po druhé hlavní zkoušce, takže výsledný tvar se může ještě malinko změnit a také musím dodat, že jsem v zákulisí zaslechl jisté projevy nespokojenosti. To ale může, podle všech divadelních pravidel, znamenat, že tohle představení je na dobré cestě stát se událostí.
Jednoduše: text Larse Noréna je silný sám o sobě, přístup libereckého týmu ho plně respektuje a dodává mu patřičnou naléhavost. A přináší tak na jeviště Malého divadla dílo, které má velmi naléhavé sdělení, které může začít u prosté výzvy. Lidi zamyslete se sami nad sebou.
