Skvělá scéna, dobří herci, hororový příběh a slabá pointa, to je aktuální inscenace ústeckého Činoheráku Lidojedi, kterou uvedli jako čtvrtou premiéru sezóny.
Text Lidojedů napsala dvojice Rudiš/Pýcha pro rozhlas a tam byl také poprvé (2011) uveden.
Příběh cateringové agentury Mlsný Jack je modelový a nastoluje otázku, co se všechno může stát, když kdysi dobrý nápad a zábava se změní v povinnost a jediné o co jde, je vydělat peníze, neboť práce samotná už není dávno důležitá, ale splátka hypotéky ano.
A také o tom, že hranice mezi: tohle je normální, tohle uděláme k: nezbývá nám než to udělat,je tenká a zprvu opravdu neznatelná.
Bára (Erika Stárková) je sekretářka a diblík (to si užívá velice), přijímá zakázky a kšefty hlava nehlava, už proto, že se právě nehrnou, a tak se stane, že kývne na kšeft, který se jmenuje „ugriluju (čichám, čichám) člověčinu“. A tím se spustí série nejen filozoficko – praktických úvah, ale i činů, které vedou ke splnění zadaného úkolu.
Tým Mlsného Jacka tvoří ještě šéf Martin (Jan Jankovský) a Martin (Kryštof Rímský), jejichž obětí se má stát naprosto skvělý bezdomovec Karel (Matúš Bukovčan), který si tu odehrál etudu muže mimo tento svět s velkou chutí a klidně by se uplatil i na Steinbeckově Plechárně.
Zvrhlého milio/miliardáře hraje šéf Činoheráku Jiří Trnka, který je naopak uvěřitelný jen s velkou rezervou, neboť tohle není role pro intelektuála, kterému kultivovanost čouhá z bot.
A přitom právě v Ústí mohli nějakého zbohatlého blba obsadit z fleku a z ulice.
Malou roličku, která slouží hlavně k charakteristice poslední velké postavy – faráře (Achab Haidler) si střihne i Václav Hanzel.
Lidojedi v Činoheráku jsou svěží, představení se nikde nezadrhává, drží lehce hororovou a zároveň vtipnou atmosféru, je vidět, že všichni hrají s gustem.
Jediné, co tak Lidojedům poněkud podráží nohy, je fakt, že pointa, ke které se hodinu a půl směřuje, je jasná zhruba po dvaceti minutách představení.
Prostě by si Lidojedi zasloužili poněkud rafinovanější scénář.
(psáno pro reflex)
