V neděli 26. února 2017 dopoledne jsem ve chvilce vyšetřeného času zaskočil nahlédnou do varnsdorfské sportovní haly, kde se hrálo ligové utkání mezi místními dívkami a děčínským družstvem.
Můj vztah ke sportu se nemění, ale když jsem byl tenhle rok párkrát na volejbale, zkusil jsem zajít i na něco jiného. Brzy jsem ovšem zjistil, že tomu, co se odehrává na palubovce, rozumím ještě méně než v předchozím případě. Proto jen pár opravdu velmi laických postřehů. Hodně mne překvapilo, kolik tu bylo diváků, i když nejspíš rodičů a příbuzných. Ovšem velmi brzy mi to začalo vadit. Protože poslouchat z děčínské poloviny tribuny co 30 vteřin připomínky, že rozhodčí je debil, že vůbec nerozumí pravidlům, že je ten zápas předem určený a že dělá všechno, aby domácí holky vyhrály, to mě opravdu nebavilo.
Docela mne také zarazilo, že jsem nepostřehl nic a nikoho, kdo by připomínal zdravotníka. Takže když jedna z holek zaduněla hlavou o parkety a druhá dostala loktem do obličeje, bylo to všem sice líto, ale to bylo tak všechno, krom toho, že si mohly sednout na střídačku.
To nejdůležitější jsem ale nakonec pochopil – domácí přece jen vyhrály, k velkému vzteku děčínského publika (viz foto).
