Do Čech se dostal zvyk zdobení vánočního stromku v první polovině 19. století ze severního Německa. Jednalo se v našem prostředí o zvyk zcela nový, který nabyl opravdové obliby a postupně se rozšířil všude, dokonce vytlačil z místností jesličky. V našem regionu však byly oba vánoční symboly vystavovány paralelně.
Krásně popsal vánoční stromeček Čeněk Zíbrt: …milý a půvabný zjev (stromku) vhodně se druží k náladě tichých vánočních hodů, dojímajících i člověka otrlého tajuplným kouzlem.“ Tak si tak říkám, že možná je dnes mnoho lidí ještě za hranicí otrlosti nebo se vědomě soustředěně brání přijmout vánoční kouzlo. Je dobré si připomenout v čase adventním Charlese Dickense a jeho Vánoční koledu o člověku s okoralým srdcem, který dostane možnost spatřit pravou podstatu života a obrátit se. Nebo pouhé vánoční pohádky – nově vyšly Pohádky vánočního zvonku od Františka Kožíka či od Kláry Trnkové Co vyprávěl vánoční zvonek. Z Frýdlantska pocházejí pohádky od Otfrieda Preusslera Anděl v kulichu či jeho vánočně laděné vyprávění Útěk do Egypta přes Království české, kde Svatá rodina prchá dokonce přes náš výběžek.
A kdo ozdobil zcela první stromeček u nás? Intendant Stavovského divadla Johann Karl Liebich pro své hosty na zámečku Ztracená varta v Libni roku 1812. Hosté na oplátku darovali Liebichovi údajně zaplacené dlužní úpisy. Se stromečkem se setkal v německých hostincích, kde se sjednávaly cechovní zakázky.
Je doloženo, že ještě v 60. letech 19. století nebyl vánoční stromeček běžnou součástí vánoční výzdoby méně majetných rodin. Teprve poslední desetiletí 19. století přineslo změnu a stromeček nechyběl v žádné domácnosti s dětmi. Původní stromečky bývaly malé, zdobené cukrovinkami, perníčky, jablky a ořechy. Postupně se přidávaly trvanlivé ozdoby ze dřeva, papíru, od 70. let 19. století také ze skla a skleněných perel. Stromečky zdobily i venkovská stavení, kde často bývaly pověšeny špičkou dolů z důvodu úspory místa. Zvyk však na venkov pronikal ještě pomaleji než do měst a hlavní výzdobou světnice zůstával betlém.
Zelený stromeček symbolizoval biblický strom poznání a život věčný. Svíčky svými plamínky mají symbolicky připomínat slunce. Později je vlastně takovým sluncem narozený Kristus.
Koncem 19. století se v ulicích a na náměstích začaly stavět dobročinné vánoční stromy s pokladničkami na milodary. Zachovala se nám krásná fotografie stromečku s elektrickými světýlky z první republiky z Krásné Lípy.
Ester Sadivová
