V neděli 6. listopadu 2016 se konala odložená (a letos zřejmě poslední) turistická akce pod patronací KČT Krásná Lípa, která měla za cíl Kunraticko.
Některé cíle je možno vidět opakovaně a stav leckterých lokalit a regionů se mění, nejen s počasím. Takže i když jsem většinu plánovaných cílů už poznal v průběhu roku 2015, stejně jsem se připojil je skupině těch, kdo doufali v pěkné počasí a poskládali se do aut od Krásné Lípy až po Cvikov, odkud jsme vyráželi.
Po přivítání na cvikovském náměstí krátká odbočka k místnímu kostelu sv. Alžběty (před nímž stojí sloup se sochou Panny Marie). Zrovna se chystá ranní mše, na chvíli vcházíme dovnitř, abychom využili krátké příležitosti k prohlídce interiéru. Zpět přes město k pivovaru po zelené, po níž uhýbáme pod lesním divadlem spojkou, kterou jsem minulý rok nenašel. Konečně tedy vidím Cvikovskou jeskyni, která údajně sloužila za války jako úkryt. Těžko si to představit, je třeba lézt po čtyřech a po pár metrech v obou vchodech narazíte na masivní železné mříže. Zřejmě tu terén býval na zcela jiné výškové úrovni.
Přes hlavní silnici na Liberec stále po zelené k Drnovci, k odbočce u motelu Dutý kámen. Tady se situace od loňska prudce změnila – ani stopy po tehdejší zamčené bráně, po pár metrech je tu dokonce naznačeno parkoviště. Za chvíli už jsme na místě, čeká na nás Dutý kámen s kamennou lavicí, pískovcovými varhany, reliéfem Theodora Körnera a vyhlídkovou plošinou se zaniklými slunečními hodinami.
Po občerstvovací pauze zpět a přes Drnovec dále po zelené ke skalní kapli. Za kaplí zahýbáme údolím ke Karlovu odpočinku. Tady bychom se měli pohybovat po místním žlutém značení, ale po pravdě – děs a bída. Značky jednou za uherský rok, nespojitě a zmateně, směrové cedulky velmi řídce a jen z některých směrů. Naštěstí s námi jdou ti, kdo to tu již znají, takže po chvíli kochání (v létě tu musí být opravdu nádherné posezení) k jeskyňce Waltro. Ta nese jméno po ilegální skupině Waltra Hofmanna, která se zde měla schovávat koncem druhé světové války.
Dál po značení – neznačení na silnici, vedoucí z Drnovce do Mařeniček, z níž přes louky přecházíme na vyhlídku na místě bývalé Švýcarské boudy. Výhled sice není nic moc, ale všichni si pochvalujeme počasí, které nám dosud přeje – zima není příliš vlezlá a hlavně neprší. Po již mnohem lépe značeném dalším úseku místního značení se přesouváme k zaniklému lesnímu divadlu a pak už návrat do Cvikova, do Hostince u Frajera.
Posilněni se rozhodujeme ještě pro závěrečnou krátkou odbočku a auty se vydáváme ke Skále smrti. Šeří se a začíná mírně mžít, já ale vyzužívám příležitosti, že tentorkát nejsem sám, a troufnu si vstoupit do místních sklepení – rozhodně překvapí svou rozsáhlostí, nezapomeňte si baterku, pokud budete plánovat cestu. A poslední zastávka dneška tvoří krásnou tečku, zbývá už jen návrat do domovů.
Fotografie na webu KČT Krásná Lípa:
Jaromír Petružálek ->, Ilona Řechtáčková ->, Jan Tomiška ->
Mapka a pár statistických údajů:
