Nejnovější inscenace v libereckém divadle měla premiéru v Malém divadle. Je to komedie a jmenuje se Atomová kočička. První dobrou zprávou je, že i když samotná hra trvá čistého času dvě hodiny, nemáte pocit, že je to dlouhé; uteče to jako voda.
Autorem textu a režisérem je bývalý herec souboru Tomáš Daniška, kočička je jeho zatím neuvedenou prvotinou, celé to je rozpustilé (ano, takzvaný studentský humor!)) s celou řadou odkazů na liberecké reálie (Harcovské koleje, šlapky z Fügnerky…). Jednotlivé výstupy jsou chvílemi třaskavě vtipné, dohromady to občas zaskřípe, ale zatím to smázne nadšení herců, kteří si jdou na jeviště prostě zablbnout.
První časový paradox nastane překvapivě hned na začátku, kdy zjistíme, že na kolejích to vypadá stejně jako před deseti/dvaceti/třiceti a možná čtyřiceti lety. A navíc: studenti jsou stejní jako před sto lety, talentovaná hovádka boží, která si libují v binci.
Přesun strojem času do minulosti a následující přesun vlakem do hlavního města s budoucím presidentem, to všechno odsejpá, jak má. Praha roku 89 je potom poněkud – ehm – problematická. Je škoda, že si autor nedal víc práce a nepropracoval tuhle pasáž nějak originálně, spoléhá na zavedená klišé a navíc není příliš přesný.
Nevyužitá šance.
Velkým plusem kočičky je živá kapela na pódiu a velice variabilní řešení scény, na druhou stranu právě hloubka jeviště a umístění některých výstupů až úplně tam dozaaáádu bylo (i přes mé nové brýle na dálku) nešikovné.
Každopádně je pro Malé divadlo velká výhra, že může spolupracovat s autorem, který je tak trochu místní a tak trochu vtipný, mladý soubor si s textem vyloženě rozumí a hraje ho s velkým nasazením. My jsme viděli teprve první reprízu a je možné, že se incsenace časem ještě víc usadí.
Prostě na kočičku rozhodně ano.
PS. Hra obsahuje i odvážnou teorii o vzniku vesmíru, která je řečena jen tak mimochodem. Věnoval bych tomu víc pozornosti. Aby si i Steve Hawking všiml.
Režie: Tomáš Dianiška
Scéna a kostýmy: Lenka Odvárková
Kytara: Jakub Hlobil
Bicí: Jan Nikendey
Saxofon: Eliška Jansová
Dramaturgie: Tomáš Syrovátka
Foto: Roman Dobeš
