Tak australský dinosaurus všem známý jako AC/DC prý pomalu odchází ze scény. Není se ostatně čemu divit, čas člověk nezastaví a jednou to přijít musí. Ale zpravidla ten poslední ještěr, jak už to ve filmech bývá, po sobě přece jenom něco zanechá. Ejsíci měli své prahnízdo v Austrálii, a tam, ukryté před dravci, zanechali přece jen jedno vejce.
To se vyklubalo někde kolem roku 2003 a dalo sobě název Airbourne. Tahle parta čtyři roky nato vydala své první plnotučné album Runnin´ Wild, kde je v klipu k titulnímu stejnojmennému hitu vozil v kamionu sám Lemmy Kilmister z Motorhead a zdálo se, že další vlna australského hard rocku zaplaví svět. Ale pak přece jenom drakovi trochu utekla pára a další dvě alba tak trochu prošuměla.
Teď přicházejí Airbourne se čtvrtým pokusem nazvaným Breakin´ Outta Hell a řekl bych, že je to pokus velmi solidní. Především zvuk těch věcí nezapře dědictví po starých ještěrech, ale nejenom on. Tomu srovnávání se člověk prostě nevyhne. Témata, rytmika, nasazení… bylo by toho hodně. Odlišnosti od starých AC/DC jsou především dvě. Především u Airbourne je kytarista zároveň zpěvákem ( u AC/DC nemyslitelné!) a tudíž i ten podíl zpěvu a kytarových sól je prostě jiný – není tu potřeba profilovat dvě vůdčí figury. A za druhé albu krátce řečeno chybí pecka! Nemá nějakou výraznou slabinu, ale to top zboží, které by to vytáhlo vejš tu asi není. Základy jsou skvělé, ale věž tomu chrámu chybí. Myslím, že se s tím Airbourne potýkají dlouhodobě, což má ovšem pro ně i pozitivní následky, protože jsou velmi žádaným zboží v herním průmyslu. Jejich věci tak můžete zaslechnout v počítačových hrách, jako jsou například NHL, Need For Speed, NASCAR, Madden NFL a mnoha dalších.
Nám, nostalgikům z osmdesátých let nezbývá než věřit, že třeba právě Airbourne to časem prokopnou až na špičku branže a ten správný zvuk bude pořád znít. Tu víru sdílí asi dost lidí, když jsou jejich současné koncerty v Německu a okolí SOLD OUT!
https://youtu.be/v=gTYZWJEaOUA
