V průběhu 36. týdne letošního roku (od 8. do 10. září 2016) proběhlo v Großschönau několik cirkusových představení, které byly výsledkem přeshraniční spolupráce v projektu „Přátelství od A do Z“.
Jak už jsem psal, v sobotu 10. září 2016 jsem původně myslel jen na DDM a oslavy maskota. Jenže pak dorazila nabídka, u níž mi okamžitě naskočila vzpomínka, že to opravdu nebylo špatné, a tudíž by to i tentokrát mohlo stát za shlédnutí. A nakonec jsem v Německu strávil skoro celý den.
Jsou školy, které o sobě dávají vědět a konají. Jsou školy, které o sobě dávají vědět. A jsou i školy, o kterých vlastně není moc slyšet, a přesto konají. K těm posledním z mého pohledu tak trochu patří Interaktivní základní škola Varnsdorf (Karlovka). Ne že bych se tam občas nevyskytoval, ale asi nemám ty správné informační kanály. Jak jsem se od paní ředitelky v přestávce dopoledního představení dozvěděl, projekt „Přátelství od A do Z“ už u nich nějakou dobu běží a ještě celkem dlouho poběží. Tento projekt realizují partnerské školy, Interaktivní základní škola Varnsdorf (Karlovka) a Grandschule Pestalozzi Großschönau, za finančního přispění ČESKO-NĚMECKÉHO FONDU BUDOUCNOSTI.
Přeshraniční výlety za poznáním na jedné i druhé straně – a teď hlavně cirkus. Je prostě neuvěřitelné, co těch 9 lektorů s více než 4 stovkami dětí za těch pár dní dokáže. Již zmíněná IZŠ VDF, Grandschule Pestalozzi Großschönau a byla řeč i o dětech z Waltersdorfu.
Ano, v podstatě stejný princip jako v již zmíněném roce 2013 (zapojen byl tehdy i Rumburk). Jen pokrok na postupu – zmizela živá zvířata. Něco velejednoduché, něco k neuvěření, ale pro každého něco. Přes dvě hodiny s pauzou na prodej občerstvení a nejrůznějších blbinek, a také s možností objednat DVD se záznamem vystoupení. Letem světem s průvodci v podobě malé holčičky a moudrého medvěda. Jsem přesvědčený, že mnohý rodič jen zíral, co v jeho dítěti vlastně vězí… Tak jsem si to dal dvakrát, skupinu B od 10, A pak ve 14 hodin. A s tím přišlo další překvapení – totéž zdaleka nebylo totéž. Porovnáním člověk pochopil, jak citlivě lektoři k dětem přistupují, jak jsou schopni čísla přizpůsobit aktérům, buď využít jejich nadání, nebo je do něčeho nenutit za každou cenu. Jen za fotografy musím říct, že toho kouře chvílemi bylo až moc.
Fotek po několikanásobném výběru stále dost a dost, a za nimi ještě i pár kratičkých videí:
