Letošní ročník Tour de Zeleňák byl v mnoha ohledech nový – velmi příjemnou změnou byl start a cíl na Lužickém náměstí v Rumburku, kam za hodinu a devatenáct minut dorazil velký balík cyklistů, ze kterého vyšli vítězně tři němečtí závodníci.
V nejrychlejším čase dojel Andy Beran (11:19:04.68) následovaný Dirkem Wetengelem a Jungem Jungem. Jako čtvrtý se s časem 11:19:06.13 umístil za Kolokrám cyklista Jakub Svoboda (1975), v těsném závěsu pakJan Novota (1981)za CK Šluknovsko s časem 11:19:06.64. Nutno dodat, že Jan Novota tentokrát plnil funkci hlavního pořadatele a i s tím dokázal zajet páté místo.
V čase 11:21:19.64 dojelaIvana Loubková (1980), se sedmiminutovým zpožděním pak Eva Matějčková (1993) a za ní Kateřina Faloutová (1996). Za redakci výběžku.eu gratulujeme všem 656 cyklistům a cyklistkám, kteří měli odvahu a závodu se zúčastnili!
Kompletní výsledky najdete zde!
Pro více informací o průběhu závodu se podívejte na náš online přenos.
Exluzivní pozávodový rozhovor nám poskytl Jakub Svoboda:
Nakonec jste skončil na čtvrtém místě jako nejrychlejší Čech…
…je to tak, kluci z Německa to měli skvěle zorganizovaný. Já jsem tam zůstal s Honzou Novotou a ty tři metry do poslední zatáčky už nebyly o tom, abychom zrychlili, takže si toho čtvrtého místa opravdu vážím.
Po celý závod se u sebe na špici závodu držela velká skupina, to se tak často nestává. Čím to bylo?
Já jsem tady dlouho nebyl, nicméně to bylo způsobené tím, že jelo opravdu hodně favoritů. V loňském roce se němečtí závodníci trhli, takže všichni čekali, co se stane tentokrát. Byli tam rychlí závodníci z LKT Team Brandenburg, kteří mají opravdu natrénováno. Velká výhoda, alespoň pro mě, byla, že se v kopcích nejelo až tak vysoké tempo, protože bylo hodně prémií, takže lidi koukali na ně a šetřili se. Prakticky se začalo závodit až na tom pětatřicátém kilometru, kdy se jede do Mikulášovic.
Byl nějaký problém na trati?
Na trati není problém nikdy, krom toho, že vás bolej nohy. (smích) Já jsem tenhle závod už v minulosti pětkrát vyhrál a je to podle mě nejhezčí závod v celých severních Čechách. Když je hezké počasí a dneska bylo, tak je to parádní zakončení léta se skvělou atmosférou, která je podtržená skvělým servisem pořadatelů.
Jak vnímáte letošní cílovou rovinku u náměstí?
Já jsem hrozně rád, že se závod vrátil zpět do města. To zakončení na náměstí dává víc možností sprinterům a ty kostky rozhodně problém nejsou. Trať je tu perfektní a kostky jsou vlastně zpestřením pro diváky.
Před závodem se mluvilo o tom, že se pojedou rovnou dvě kola, to znamená přes 100 kilometrů. Co byste na takovou novinku říkal?
Podle mě by tam byly velké časové rozdíly. Rozhodně by to nešlo dojet takhle pohromadě, teď těch necelých 60 kilometrů ujede spousta kluků, co si to natrénujou. Ale když by se jelo přes 100 kilometrů, určitě by do cíle jako první nepřijela větší něž pětičlenná skupina. V takhle vysokém tempu, jako se jelo dnes, by to spousta z nás nevydržela. Já jsem pro zachování této krátké varianty.
Vyzpovídali jsme také hlavního pořadatele a zároveň závodníka na pátém místě Jana Novotu:
Jak jste zvládl propojit roli pořadatele a závodníka?
Celý závod jsem si říkal, že rozhodně nemá cenu organizovat a závodit. Ty pocity jsou hrozný, práce se Zeleňákem je opravdu hrozně moc. Poslední týden spím čtyři hodiny denně, celé dny jsem trávil zařizováním závodu. Zeleňák jsem jel po dvacáté v životě, takže už ho dobře znám a ten závěr se dá nějak vymyslet. Nakonec to dopadlo skvěle a jsem spokojený. V tuhle chvíli působím jako organizátor, takže můj výsledek není důležitý. Zeleňák stejně nikdy nevyhraju, není to trať pro mě, především teda profilově. Myslím, že si to lidé užili, počasí se podařilo, nebylo moc zraněných, takže samé skvělé zprávy.
Tento rok jste také navhroval udělat ObrZeleňák – profesionálové by tak jeli rovnou dvě kola…
…Zeleňák je samozřejmě legenda, ta trasa je tradiční a my ji nechceme rušit, ba naopak. Jedna věc je historie, tu samozřejmě nebudeme ničit, ale rádi bychom na ni navázali. Vývoj cyklistiky směřuje dál a dneska vidíte, jak hrozně rychlým průměrem jsme jeli. Je to velká rychlost, do cíle pak dojela obrovská skupina. Podle mého názorů a také podle lidí, se kterými jsem o tom dlouze diskutoval, je potřeba ten závod prodloužit.
Když jste mluvil o velké skupině závodníků v cíli, jak se to stalo?
Všichni teď hodně trénují, všichni mají výborné podmínky a materiál. Pro dnešní cyklisty je ten závod krátký a lehký. Zní to možná hloupě, někdo mě bude chtít ukamenovat, ale je to opravdu rychlé a krátké. Poslední kopec najdete v Brtníkách, tam jsme za hodinu a pět minut. Závod v tom kopci končí, je to poslední místo, kde se dá odpadnout.
Když porovnáte cíl na Dymníku a na Lužickém náměstí, co vyjde lépe?
Jako závodník bych nikdy nezrušil Dymník, ten závěr je přesně pro mě. Jenže jako organizátor vidím, že se Dymník praxí neosvědčil, přišlo málo lidí a stalo se pár karambolů. S městem Rumburk jsme se tedy dohodli, že to dáme na náměstí, a evidentně to ohlas má. Tour de Feminin tu končí už pátým rokem a my od nich prostě opisujem. Kostky v cílové rovince podle mě nemůžou dělat nikomu větší problém a ta atmosféra za to stála, narvané náměstí, tak to má být. Uvidíme, jaké budou odezvy od závodníků.
