Pravděpodobně první hra, kterou napsal (pravděpodobně)) William Shakespeare, toho času největší dramatik všeh dob, Dva páni z Verony, je na repertoiru ústeckého Činoheráku dva roky a hrává se pouze v plenéru, neboli outdoor (aby rozuměli i mladí). Takže tato inscenace byla vytažena po jedenácti měsících z divadelního fundusu a zakončila týden, který si herci i diváci užívali v zahradě u budovy Českého rozhlasu v Ústí nad Labem.
Jednoduchá milostná zápletka, poloviční návrat k středověké praxi, kdy ženské role hráli muže, komediantská extenpore Jiřího Maryšky, která protahují délku představení na obvyklou délku půldruhé hodiny (ano, text je poněkud zrubán) a závěrečná scéna jako vystřižená z Cimrmanova Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého (i když proměna muže v ženu je v tomto případě po pánkáčsku odbytá!) rozesmála maximálně naplněné hlediště a v teplém večeru umožnila divákům zapomenout, že po neděli přichází pondělí a musí se do výroby.
Nerad bych zapomněl na písně, které jsou také součástí představení a jednu si můžete poslechnout v tomto, pomalu historickém videu.
{vimeo}99525508{/vimeo}
PS. Jak psáno výše, Dva páni se hrají pouze venku, letos je tedy poslední příležitost v pátek 2/8 na zámku v Teplicích.
