weby pro nejsevernější čechy

Čištění Křinice a Brtnického potoka

V pondělí 22. srpna 2016 organizoval Klub českých turistů Krásná Lípa druhým rokem na objednávku Národního parku České Švýcarsko úklid koryta a okolí Křinice a Brtnického potoka.

Turistika není jen o chození přírodou či propagaci regionu, ale také o různých akcích (a starostech). Komu by se chtělo štrádovat přírodou mezi všudepřítomnými PET lahvemi, plechovkami či dámskými hygienickými potřebami? Jednou za čas je třeba provést generální úklid, protože park nepark, osvěta neosvěta, pořád se najdou tací, kterým leckde leccos upadne od ruky, a to i na místech vskutku nečekaných…

Letos se sešlo 23 dobrovolníků, rozhodnutých pomáhat matce přírodě a správě NP. Po chvíli pracného organizování rozvoz auty na stanoviště a mohlo se začít. Cituji z webu KČT z textu Jitky Štraubové: „Úsek Křinice od hospody na Fakultě až po statní hranice Zadní Doubice měří 6,5 km. Brtnický potok od sv. Antoníčka v osadě Kopec do ústí řeky Křinice měří 3,5 km. Pracovali jsme ve dvojicích, každý měl svůj pytel na odpadky. Měli jsme ve smlouvě čistit i břeh, proto určení jednotlivci šli po břehu a nutno dodat, že tam bylo odpadu asi více než ve vodě. Vysbírali jsme i odpadky na druhé straně cesty, která sice ve smlouvě nebyla, ale jelikož tam bylo nepořádku dosti, uklidili jsme vše.“

Odpadků méně než minulý rok, ale těžko to přikládat slušnosti turistů, spíš se projevuje zvýšená péče o tenhle kousek přírody. Já štrádoval sólo korytem Brtnického potoka, v sousedství cesty s modrou turistickou značkou mezi Brtnickým mostem u Zadní Doubice a osadou Kopec, po proudu nahoru. A musím uznat, že je to něco zcela nového a nečekaného, projíždět autem cesty, známé z pěšího pochodování, jít sám vodou skryt břehy, nacházet koryto plné střepů talířů, hrnečků a džbánků po dávno zmizelých generacích, sledovat bleskové úniky maličkých rybek a třepotání vyplašených ptáků, objevovat na březích stopy dávné stavební činnosti a další a další pískovcová skaliska… Jen ve fotkách z toho nic není k vidění, vzít si foťák do koryta jsem si opravdu netroufal, netuše, co mne vlastně čeká.

Proti původnímu plánu jsme skončili o hodně dříve, šlo to tentokrát rychle, i když někteří zjistili, že jejich výbava nění tak úplně stoprocentní. Tudíž jsme se na závěr odměnili občerstvením na Fakultě a plánováním dalších akcí.

Pro lepší představu ještě fotky z webu KČT KL – Václava Hiekeho -> a Veroniky Leškové ->

Tagy