Literární Varnsdorf 2016 a Opouštění

Tucet literárních setkání autorů z Varnsdorfu, okolí a celé republiky (letos i ze zahraničí) byl 17. června 2016 završen. Setkání to ovšem rozhodně nebylo tuctové.

Autorů i hostí, kteří se sjeli do varnsdorfské knihovny, bylo dostatek, i když zcela logicky ne všichni, kdo by si to zasloužili mohli (z nejrůznějších osobních důvodů) přijet. Na literární program navazoval koncert místních pěvkyň Náhodou, a tak byl tentokrát sálek „osazen“ nikoli našíř, jako obvykle, ale „nadél“. Ničemu to neuškodilo, dvojici interpretek – herečce rumburského DSDK Haně Petráskové a recitátorské naději nejen varnsdorfského gymnázia Adéle Pondělíčkové – se dařilo, nevidomému klavíristovi Ladislavu Saifertovi prostor také „seděl“. Coby moderátor a autor scénáře jsem se sice trochu přetlačoval se neoděnou sochou Múzy, ale oběma nám to příliš nevadilo. Tolik ke scéně.

Kdo stál za poslech (kromě ukázek literárních) byli tři další protagonisté programu. Skvělá česká spisovatelka a dramatička Daniela Fischerová, takto porotkyně prozaické části soutěže, přednesla trefnou a moudrou řeč k soutěžícím, ze které se mohli poučit docela dobře i přítomní „nepsavci“. Pro tuto příležitost si vypůjčím jediný citát (pochází z pera Leonida Andrejeva): „Jen skutečně dobrý autor ví, jak špatně píše.“ Básník a literární kritik Ivo Harák, taktéž porotce, její slova rozšířil o něco později pro básníky dynamickým (a přitom vlídným) projevem, obsahujícím kromě gest i mnohá poučení. Nu a do třetice – místostarosta Varnsdorfu, starokatolický kněz Roland Solloch, řekl „kulturníkům“ a literátům najmě, že ho těší, že Varnsdorf je znám nejen jako město „fotbalu, zahrad, komínů a nepokojů, ale také jako město literatury“, jak bylo zaznamenáno například na facebooku. Je v tom jistě velká naděje pro knihovnu a literaturu ve Varnsdorfu do budoucna.

Nu, a jaké byly výsledky? Pro varnsdorfské skvělé: jedním ze dvou nejúspěšnějších básníků byl do té doby v literatuře neznámý Jaroslav Vraj. Jak mi řekl po skončení pořadu Ivo Harák: konečně ti tady vyrostl konkurent. To je fajn zpráva! (A navíc kolega Vraj dobře recituje.) Nu a druhý dobrý počin je vydaný almanach nejlepších soutěžních prací nazvaný „Opouštění“. Nehledejme v tom názvu velkou symboliku, ačkoli – název knihy vždy něco znamená. Raději se zmíním o tom, že do Varnsdorfu poslali své práce a ve sborníku se ocitli mezi jinými i autoři zdaleka. Například Krzysztof Rejmer z Varšavy, který se kvůli tomu, aby mohl číst české autory, naučil dobře česky a aby si ověřil, jak dobře, zkusil napsat básně i povídku v češtině. Úctyhodné! Nu a prima byl také Jozef Garan z Dobšiné (kdo neví, tak je to na Slovensku). U poroty sice ani jeden významněji neuspěl, ale básničky píšou dobré. Takže si je v almanachu určitě přečtěte.

Porotkyně i porotce (spolu s již jmenovanými také Martina Bittnerová a Miroslava Kubešová) se po skončení oficiálního programu pokušitelům múz věnovali i osobně v diskusi nad jejich rukopisy. Někteří autoři si večer ještě šli posedět u večeře a místního kocoura a příjemné bylo, že mnozí (nejen konzumenti kocoura) se ještě po několika dnech ozývali e-mailem a sdělovali své pocity i poděkování. A když už jsem byl vyzván, abych o akci napsal, využiju této příležitosti a také já poděkuji svým kolegyním, které mi pomáhaly s almanachem i mimo něj, jsou to: Jana Podskalská (přehledy, korespondence), Šárka Reynvoet (ilustrace), Miroslava Kubešová (redaktorka), Miroslava Müllerová (korektury) a Ilona Martinovská (grafická úprava a sazba).

A konečně výsledková listina (pořadí ponechávám ve znění, jak byli autorky a autoři vyvoláváni jménem podle „dosažených hodností“, tedy vzestupně):

KATEGORIE PUBLICISTIKA

Čestná uznání

Válečné ozvěny, Jan Kux (Brno)

Martin a Karel, Bohumír Procházka (Jičín)

KATEGORIE PRÓZA

Čestná uznání

Takový normální den, Věra Schmidová (Olomouc)

V mlze navždy, Simona Petrů (Rozhraní)

Zelená lupa, Vojtěch Mička (Osová Bítýška)

3. cena

Den setkání velikánů, Teodor Kravál (Plzeň)