Už nesčetněkrát jsme se tu slovem i obrazem zmínili o benefičních koncertech, které mají vytyčený jeden hlavní úkol: záchranu klavichordu. Šňůru těchto chvályhodných akcí ukončil podvečer 15. listopadu 2012, kdy proběhl koncert 15., který je hlášen jako poslední.
Hlavními aktéry byly pro tento podvečer žáci Základní umělecké školy Rumburk, kteří se od 17:00 střídali na pódiu, aby předvedli svá umění. Bylo možno pozorovat mladé nadané zpěvačky, famózní houslisty nebo i Big Band ZUŠ Rumburk. Samozřejmě nezůstalo jen u toho a uši návštěvníků ze tří třetin naplněné auly se mohli zaposlouchat do líbezných tónů klavíru, kytar a dokonce cembala.
foto: Jakub Trmal
Podtrhnout bych tu chtěl výkony Sabiny Helikarové a Kláry Vachtové, protože jimi vydávaný zpěv naprosto neodpovídal jejich mladému věku. Člověk by si řekl, že v té maličké tělesné schránce musí být ukryta nějaká zkušená zpěvačka. Tréma jakoby jim nic neříkala a pozorujíc celý sál, nebyl jsem jediným okouzleným posluchačem.
Na tomto uměleckém zážitku se tentokrát podílely tři instituce – Základní umělecká škola Rumburk, Muzeum Rumburk a Gymnázium Rumburk. Kvůli záchraně klavichordu se do této chvíle vybralo okolo devadesáti pěti tisíc, ale na konci listopadu se musí částka vyšplhat na 102 000,- Kč. Když by se to nepodařilo, nebude už šance získat grant, který by přispěl stejnou sumou (102 000,- Kč). Přeci jen ,,devět litrů“, to už není tak moc a vzhledem k tomu, jakého obrovského čísla se dosáhlo do teď, by byla škoda jen tak promarnit takovou šanci. Takže jestli se ve vás něco hnulo a vaše hudební srdce poskočilo, tak kontaktujte rumburské muzeum, kde budou vděční za každou korunku.
A zde přidáváme dvě větičky, které nám poskytla žena, angažující se velmi perně v záchraně klavichordu, Ester Sadivová: „Celkově máme nyní 94 524,- Kč. Vzhledem k tomu, že opravdu žádný velký sponzor se necítil být osloven, je to od lidí výběžku úctyhodné, že se dokáží postarat o kulturní dědictví v záplavě všech sbírek.“
