V pondělí 16. května 2016 bylo v rámci předplatitelské skupiny „A“ v Městském divadle ve Varnsdorfu k vidění představení „Ani spolu, ani bez sebe“ z repertoáru pražského divadla Kalich.
Vzhledem k tomu, že jsem v 18:56 vystupoval v Rumburku na nádraží z historického motoráčku, začátek v 19:00 jsem opravdu nestíhal. Což, jak jsem dodatečně zjistil, znejistilo řadu diváků, kteří zabloudili okem k mé tradiční, aktuálně prázdné pozici na bidélku. Zůstal jsem tentokrát pro pozdní příchod dole, v zadních řadách…
Ale k samotnému představení. Zápletka jednoduchá, rozuzlení předvídatelné. Jenže jak už jsem konstatoval několikrát – mnohdy nejde o sám děj, ale o herecké představitele, kteří zvládnou dění na jevišti posunout na zcela jiný level. Což se tady dělo každou chvíli – hláška za hláškou, vtípek za vtípkem. A metoda, o níž jsem v recenzích nenašel zmínku, a jejímž zářným příkladem je třeba Deadpool. Jana Paulová ve své roli totiž komunikuje s diváky a její partner netuší, která bije. Prostě příjemná lehká zábava s happy-endem i spoluúčastí publika.
