V sobotu 14. května 2016 se uskutečnila exkurze „Poutní místa a křížové cesty Šluknovska“ po vybraných místech výběžku.
Částečně program navazoval na dávnou exkurzi (rok 2011), která vycházela z tehdy pořádané výstavy. Proto se Klára Mágrová, která celou „výpravu“ provázela výkladem, snažila vybrat místa mírně odlišná od tehdejšího sortimentu. I když – jeden by řekl, že tahle místa musí mít všichni dávno nachozená, že je musí důvěrně znát. Což by ale řekl špatně, protože tomu tak není…
Zahájení v Loretě. K mému překvapení většinu přítomných neznám. Takřka poslední možnost vidět pašijový betlém nebo tematicky související výstavu Křížové cesty v krajině. Po chvilce volna výklad o Loretě, o Svaté chýši, o Svatých schodech. Jak tematické, když jsem včera v kině sledoval velkofilm Ben Hur. Pokračujeme do Expozice církevního umění Šluknovska. A pak už přesun k Bytexu, k přichystanému autobusu.
První zastávkou je Filipov, kde vstupujeme do baziliky minor, letošní oslavenkyně. Mám neodbytný pocit, že i mnozí výběžané jsou tu snad poprvé, neznají historii místa, nikdy tu nebyli na koncertě. I když – mám komu co vyčítat? Jak dlouho to trvalo mně, než jsem zjistil, co všechno je tady kolem nás? Po prohlídce a výkladu v kapli se přesouváme do kostela, kde je čerstvě instalována výstava o tomto poutním místě. Po prohlídce betlému krátký přesun do Jiříkova, na prohlídku křížové cesty u kostela sv. Jiří (a zachráněné barokní márnice).
Následuje přesun do Německa, protože ze zahraničí je paradoxně lepší přístup k našemu dalšímu cíli než z domácí strany. Z Oppachu jdeme po bývalé okresní silnici mezi Šluknovem a Löbau k místu, kde kdysi stával Fukov. Lidé naštěstí nezapomínají, město Šluknov se snaží, takže v prostoru bývalého hřbitova je alespoň symbolicky vyznačena křížová cesta místo té, které spolu s celou obcí podlehla demolici.
Vracíme se zpět do ČR, po krátké zastávce u zámku nejstarší křížová cesta – Šluknov, doklad toho, že když se chce… Za poslední roky se to tu hodně změnilo, a k lepšímu.
Další přesun, čeká nás Annaberg u Lobendavy. I tady jsou patrné změny, dost to tu prokouklo. Snad se podaří úspěšně opravit nepřítomné sochy z Getsemanské zahrady…
Poslední zastávka, Brtníky. Nejprve vzpomínka na zmizelý kostel a pak prohlídka křížové cesty na Křížovém vrchu. Tady je největší změnou zcela nově vybudované přístupové schodiště, a hledání nových obrázků do výklenkových kaplí.
A to je vše, zbývá už jen návrat do Rumburku, poděkování organizátorům, a naděje, že se podaří realizovat ještě i další díl, protože několik křížových cest ještě zbylo…
PS: Ne, Klára Mágrová neměla celou dobu ruce nad hlavou :-) – to na těch fotkách jen tak vypadá…
