weby pro nejsevernější čechy

Klavichord v Doubici II.

Dorazila k nám jedna milá a potěšující zpráva, s radostí zveřejňujeme.
Žijeme v době, kdy má každý svých starostí opravdu dost. Mnoho lidí skutečně ani nenachází ve svém životě prostor angažovat se v záležitostech, které se přímo netýkají jeho osoby, práce či rodiny. O to překvapivější je pak setkání s lidmi, kteří navzdory své přezaměstnanosti jsou ochotni vzít Váš úkol za svůj a výrazným způsobem podpořit Vaše dlouhodobé a vyčerpávající úsilí.

A je tu opět klavichord. Téma stále omílané. Rumburské muzeum spravuje vzácnou pozůstalost Augusta Stradala a jeden z jeho hudebních nástrojů by rádo probudilo k životu. Projekt končí tento rok, a tak horečně sháníme finanční prostředky nutné na restaurování. Ty byly vyčísleny nyní na 204 000,- Kč. I přes velké osobní nasazení se nenašel žádný větší sponzor, který by byl projektem zaujat. Nenatrefili jsme na žádného milovníka vážné hudby, kterého by nadchla myšlenka nechat si např. vyrobit kopii klavichordu pro domácí muzicírování apod. Ale našli jsme zcela nečekaně lidi, kteří se postavili na naši stranu jiným způsobem, než je obvyklé. A zázemí nám poskytla Doubice – resp. Jarda Navara ve Fabrice. Pan Hamáček z Chřástalky je mužem činu, a tak tento pátek přímo z muzea oslovil Martina Schulze, co by říkal na nápad, aby muzeum zase infiltrovalo na jeden z koncertů a znovu představilo projekt. Po benefičním koncertu s WWS, Dědou Mládkem Illegal Bandem a Super Hero Killers jsme nechtěli doubické publikum znovu obtěžovat, ale pozvány jsme s kolegyní byly a uvítání nás čekalo více než laskavé. A při skvělém hudebním vystoupení MCH Dekadent Fabrik, czech alternative music Mikoláše Chadimy, jsem dostala prostor na pódiu opět připomenout Stradalův nástroj. Na závěr pan starosta zahřímal slovy Magora k návštěvníkům a rozběhlo se kolečko s kasičkou, které nám vyrazilo dech. Návštěvníků opravdu nebylo zdaleka tolik jako na koncertě benefičním, ale někteří s jistotou pojali podezření, že nás jiným způsobem v Doubici ani nesetřesou, proto jsem získali na konto klavichordu další 4000 Kč. My děkujeme všem za laskavost a shovívavost. Panu Schulzovi a jeho ženě za neuvěřitelnou empatii, panu Hamáčkovi za organizační zvládnutí celé akce, Jardovi za mimořádně přívětivý postoj k projektu a všem, kteří si vyslechli pár slov o klavichordu, či dokonce přispěli, patří naše velké uznání. A vážíme si moc prostředí, které se daří ve Fabrice udržovat. O té atmosféře se vyprávět prostě nedá, to se musí na vlastní kůži poznat. Tam to žije. Kapela skvělá a opět pozitivně nakloněná klavichordu.

Jak to tak bývá, všichni, kdo finance opravdu mají a padesát korun nemusejí v ruce obracet, ve Vás po žádostech o příspěvek vzbudí pocit, že jim chcete přímo ublížit a ohrozit prosperitu jejich firmy. Mnohdy by stačilo obyčejné ne. O to více si vážíme každé koruny, kterou vybereme mezi prostou veřejností.

V brožurce o restaurování klavichordu tak bude alespoň zaznamenán příběh doubický, kdy jsme se dočkali výrazné podpory z míst, ze kterých jsme předem nic očekávat ani netroufli. Poklona všem ve Fabrice

Ester Sadivová

A my dodáváme – pokud se ve Vás čistě náhodou hnulo svědomí, jubilejní 15. benefiční koncert bude ve čtvrtek 15. listopadu 2012 v aule rumburského gymnázia!

Tagy