Potraviny v obchodních řetězcích jsou snadno dostupné pro každého. Stále více lidí se ale zabývá otázkou, nakolik jsou levné potraviny ještě přínosné a začínají se proto obracet zpět k lokálním výrobcům a dodavatelům. Není to snadnější, ani levnější. Jen očekávají, že si tak nekupují 5 kg nepřirozeně stejně vypadajících jablek, sirup obarvený upravenou ropou ani pečivo vylepšené přísadou z vlasů.
Velké oblibě se těší zeleninové bedýnky, kdy v pravidelném čase odběratel získá 6-10 kg různě nakombinované sezónní zeleniny, výjimečně i ovoce. Petr Kacálek takové bedýnky rozváží po Výběžku již 6 let.
„Prvotní idea byla spolupracovat s někým z okolí České Lípy, problém je, že nikdo takhle blízko zeleninu nepěstuje. Zelenina pochází z Litoměřicka a z oblasti od Lysé hory, ze Semice a okolí, rajčata z Kostelce nad Labem,“ vyjmenovává manželka Petra Kacálka, Andrea Brixí. Momentálně jde na Šluknovsko 180 bedýnek měsíčně, v sezóně Andrea odhaduje nárůst až ke třem stovkám.
„Zelenina se sklízí v úterý a ve středu, v noci ji dáváme do bedýnek a ve čtvrtek je u vás, takže ta zelenina není ničím ošetřovaná, aby déle vydržela, je absolutně čerstvá.
Vozíme jí do Varnsdorfu, Rumburku, Šluknova, Krásné Lípy, Doubice, vezli jsme i do Rybniště. Jsme v podstatě schopni odvézt kamkoliv, nabízíme i odběr domů,“ popisuje. Standardně Petr Kacálek vozí objednané zeleninové bedýnky na odběrná místa, odkud si je lidé jednou za dva týdny vyzvedávají.
Poměrně nováčkem jsou na Šluknovsku Domácí košíky Jany Lemfeldové. „To začlo tím, že jsem si nebyla schopná vybrat v obchodě jídlo, bylo plný věcí, který mi moc sympatický nebyly. Tak jsem si začala hledat dodavatele z okolí pro svojí rodinu, i širší. Pak se začali nabalovat kamarádi a známí… je to zhruba rok, co jsem to začala nabízet jako rozvoz domácích produktů, jídla a pití od regionálních pěstitelů, chovatelů a tak,“ líčí podnikatelka. Domácí košík pokaždé obsahuje kváskový žitno-pšeničný chléb, mléko, máslo a vajíčka. „To je takový základ, který je vždy. Pak se nabalují věci, které jsou momentálně dostupné, sezonní. Košík proto bývá zhruba od dubna do listopadu/prosince. Mám uzenáře, který dělá výborné uzeniny, výbornou pekařku na sladké pečivo, koláče. Zařazujeme také bylinky,“ vyjmenovává Jana Lemfeldová. Košík přiveze každý týden až domů a nejvíc domácností se z nich těší v Rumburku a Varnsdorfu.
Pro maso se zase jednou za rok vyplatí vyrazit do Starých Křečan na statek rodiny Brabencových s chovem krav a prasat. „Lidi si odkoupí celý kus a ten nechám zabít na jatkách, domluvím jim termín většinou v podzimním období, bývá to tak 5 kusů,“ vysvětluje systém prodeje Petr Brabenec a pokračuje: „Máme také prodej ze dvora kravského sterilovaného mléka a domácí výkrm prasat – bez jakýchkoliv směsí, jen z našeho krmiva. Krmíme bramborama, vlastním šrotem a kravským mlékem, co se neprodá.“ V průběhu září Brabencovi začínají také prodávat vlastní brambory konzumní na uskladnění.
A sladkou tečku na závěr. Tou je v začínajícím teplejším počasí domácí zmrzlina, kterou si sami vyrábí v Café Dlask.
„V běžných cukrárnách je zmrzlina většinou pytlík s nápisem zmrzlina s příchutí, který se rozmíchá ve vodě. Zmrzlina není tak úplně jednoduchá na výrobu, musí se přesně odměřovat suroviny, takže je pro obchodníky pohodlnější jí namíchat z pytlíku, kterému jen dolijí vodu,“ říká František Dlask.
Ve varnsdorfské cukrárně přesto zmrzlina vzniká jen ze základních surovin. „Když je to vanilková zmrzlina, dělá se ze žloutků, cukru, vanilky, mlíka a šlehačky. Když je jahodová, tak se dělá z jahod, cukru a vody,“ líčí majitel i cukrář v jedné osobě. Své zmrzliny prodává také ve Šluknovském zámku.
(Autorku článku, Janu Ducháčkovou, můžete sledovat na jejím blogu enelavie.)
