V Irsku mají takový zvyk, nebo je to možná nutnost, po sedmi letech vyklidit hroby, aby se na hřbitově připravilo místo pro nové nebožtíky. Tenhle večer a kterýkoli další, kdy půjdete na Lebku z Connemary, dojde i na ostatky mrtvé ženy hrobníka Micka Dawda o které se říká, že ji manžel možná jenom nezabil nešťastnou náhodou v autě, ale že ji třeba zavraždil mnohem rafinovaněji. A hlavně schválně.
Hrobník Mick je opilec, jeho častá návštěvnice MaryJohny Rafferty je drbna a opilec, její vnuk Mairtin Hanlon je budižkničemu, lhář a opilec, druhý vnuk Thomas Hanlon je potom budižkničemu a policista. Nepije, jen je mezi všemi hloupými na jevišti tím nejhloupějším. Je to blb.
Tohle je půdorys, na kterém se pohybuje autor hry Martrin McDonagh a výše zmínění jsou jeho hrdinové.
Zápletka je mírně detektivní, cesta k jejímu (nikoli nutně) jednoznačnému rozuzlení je černá jako asfalt, řeči, které se tou cestou vedou, jsou břitké, drzé a mají parametry ‚hlášek‘ a fungují — jak bylo patrné hned na premiéře — velmi dobře. Dům hrobníkův a vykopávání ostatků jsou obyčejně tabu, lidé nemají rádi ani smrt kuřat, které pojídají, ve filmu a na divadle, kde to není opravdické, ale takové jenom jako, to úplně milují. Milují kruté žerty a vtipy dramatiků i herců, filmařů, komiků jiných vtipálků. Ulevují si tak před svými strachy a v Lebce z Connemary si je užijí do sytosti. Představení trvá i s přestávkou bezmála dvě hodiny, nikde se ale nezastaví, nikde nedrhne a uteče jako voda.
Úplný začátek působí trochu staticky, jenom ale do chvíle, než na jeviště vstoupí vnuk Mairtin. Ten v první chvíli sice vypadá jako reinkarnace Oldřicha Kaisera a jeho varice na puberťáky, ale je to opravdu jenom mžik a pak už máme před sebou floutka z kterékoli vesnice světa.
Mezi burany a šmudly na scéně působil poněkud nepatřičně vnuk a policista Thomas. Nevím, jestli to byl záměr, ale ta jeho nažehlená a čistá uniforma, jeho připalování jedné cigerety od druhé, jeho groteskní chování, mi pořád podsouvalo myšlenku, že do představení přišel z trošku jiného filmu …
Abych nezapomněl: scéna je kouzelná i s ohněm hořícím v krbu! Hřbitov je ovšem úplně k sežrání!)
Už teď je ale pravděpodobné, že Lebka nebude mít problém s hledáním diváků.
PS. Nevím jestli je v Irsku opravdu normální, že se nebožtíci na hřbitově střídají po sedmi letech, ale klidně tomu budu věřit.
PSS. Lebka z Connemary si můžete představit jako trochu ostřejší verzi některých scén z Vesničky mé střediskové. Zejména ty, které se odehrávají u Pávků na dvoře.
PSSS. Poetiku a způsob humoru MCDonagha znají nedivadelní diváci. Specielně z filmu V Bruggách.
Překlad: Julek Neumann
Režie: Jan Jankovský
Dramaturgie: Dagmar Haladová
Hudba: Ondřej Švandrlík
Scéna: Lukáš Kuchinka
Kostýmy: Lucie Šperlová
Hrají: Ctirad Götz, Lukáš Černoch, Marta Vítů, Václav Hanzl
foto Klára Žitňanská
{vimeo}161436516{/vimeo}
