Jako skalní fanoušek Liberce jsem sledoval, po ne zcela úspěšné loňské sezóně, první zápasy v záři s očekáváními, jelikož na lavičku hlavního trenéra usedl mladý a perspektivní Filip Pešán. Polovina lidí za ním stála a ta druhá byla stále skeptická. To se ale změnilo hned v listopadu, kdy byly vidět jasné výsledky.
Již po několika zápasech bylo vidět, že tým má neobvyklou souhru a že parta kolem kapitána Honzy Výtiska má slušný potenciál. Ačkoli jsem byl ze startu sezóny 2015/16 nadšen, ani ve snu by mě nenapadlo, že za 6 měsíců budeme po konci základní části koukat na tabulku, kde po 52 zápasech hrdě kraluje Bílý Tygr se 118 body. Tygři tak po svých snahách nejen po 8 sezónách opět převzali Prezidentskou trofej, ale překonali bodový rekord Pardubic starý 13 let.
S tímto faktem musel být každý fandící seveřan natěšený na play-off jako dítě vyhlížející vánoční stromeček poté, co bylo celý rok svědomitě hodné. Prvním soupeřem Liberci stanul Chomutov v čele s lídrem kanadského bodování Romanem Červenkou. Tygři se jako jasný favorit se sérií poprali skvěle, hráli disciplinovaný a přesný hokej, díky čemuž dokázali vyhrát sérii 4:0, přičemž v posledním utkání na chomutovském ledě deklasovali soupeře výsledkem 7:2.
A hurá na Boleslav! Mladá Boleslav dokázala porazit hokejisty Hradce Králové a 31. března jela poprvé do Liberce. Zápas s nervy drásající koncovkou nakonec Liberec ovládl 4:3 a ujal se vedení 1:0 v sérii. Jak už je zvykem, hned následující den v 17:20 byl určen začátek dalšího utkání. My jsme se do Liberce dostali bohužel pouze hodinu před úvodním hvizdem, takže jsme samozřejmě uvízli v kolonách. Aspoň jsem měl čas ujasnit si, jak si rozvrhnu čas, abych toho stihl co nejvíc.
Když jsme s kolegou našli správný vchod pro novináře, usadili jsme se v místnosti pro press. Vybral jsem si místo u dlouhého stolu a pustil se do bagety. V tu chvíli mě někdo za zády pozdravil a popřál mi dobrou chuť. Byl to Martin Hosták, který s jeho kolegou Tomášem Jílkem komentoval televizní přenos utkání.
Ještě těsně před začátkem jsme se dostali k střídačkám obou týmu a odtamtud sledovali první třetinu utkání. Atmosféra asi 5 minut před startem houstla, lidé dostávali husí kůži, protože po technické stránce to má liberecký organizační tým zvládnuté na jedničku. Hned od prvním přerušení bylo jasné, že zápas bude napjatý a že série nabere ještě větší obrátky. Touto známkou byly i hlasité pokřiky fanouškovských táborů obou stran. I když boleslavských nedorazilo tolik, bylo je místy hodně slyšet.
Sirénu poprvé rozezněl liberecký Vampola, když poslal po 6 minutách Liberec do vedení. Mladá Boleslav první třetinu dost tápala, ale ke konci se dokázala vzchopit a poslala našim 2 minuty před koncem dárek do šaten. Po první třetině – 1:1.
Po občerstvení v první pauze jsem se vydal přímo do libereckého kotle – tam, kde je všech pokřiků začátek, kde se hlasitě bubnuje a kde se v aréně fandí nejurputněji. Hned po dvou minutách vypukla euforie, protože se opět rozezněla siréna – Radim Šimek zvyšoval na 2:1 pro Liberec. Třetina dále byla velmi vyrovnaná. Tedy až do doby, kdy se nechali vyloučit v rozmezí 10 sekund hned dva Tygři a za pokřiků boleslavských fanoušků: „Táhni, táhni, liberecká k*rvo,“ odešli na trestnou lavici. Tohoto hosté dokázali využít a opět srovnali stav na 2:2.
Na poslední třetinu jsem opět zamířil mezi střídačky, protože jsem chtěl být ledu co nejblíže. Zápas se vyostřoval a za hlasitého burácení celé arény docházelo ke stále více a více střetům. To vedlo k tomu, že šel Liberec opět do oslabení, které nakonec stálo za celým výsledkem mače. Liberec boleslavskou přesilovku zvládl přečkat bravurně a hned poté, co se náš hráč vrátil z trestné, rozjel se protiútok 3 na 1, který horním růžkem Rittichovy brány zakončil Radivojevič – hurá, 3:2!
Tohle Boleslav zlomilo a nadšení fanoušci se v Liberci dočkali ještě dvou branek – od Bakoše a Krenželoka. Bylo hotovo. Všichni stáli na nohou. Liberečtí mávali šálami, boleslavští naštvaně odcházeli. Zvládli jsme to, úvodní cíl pro sérii byl splněn.
V pondělí a v úterý pojedeme do Mladé Boleslavi, kde bude atmosféra ještě hutnější a drsnější. Fanoušci jsou v jejich aréně vždycky velmi emotivní a Liberec to nebude mít lehké. Liberec se ale snaží nad přesunem nepřemýšlet a brát sérii po jednotlivých utkáních, jak nám řekl domácí hráč zápasu Radim Šimek.
Pokud by Liberec zvládl ovládnout i tuto sérii, čeká ho už jen jeden soupeř – vítěz duelu Sparta vs. Plzeň. Oba soupeři hrají ve vrcholné formě sezóny a jen těžko si můžu tipnout, který z nich by byl lehčí. Spartu jsme v letošní sezóně dokázali porazit ze 4 vzájemných utkání pouze jednou. Plzeň třikrát ze 4.
Jestli se Tygrům konečně poprvé v historii klubu podaří vyhrát boj o trůn, to se budeme nechat překvapit. Já tomu ale věřím… a měl jsem takový pocit, že v pátek se mnou 7 500 tisíce fanoušků v Home Credit aréně věřilo také.
