Už se v tom nějak přestávám vyznat. Čím dál častěji si povzpomenu na mé mrtvé příbuzné, co si asi mysleli, když nastupovali do transportů… Říkali si třeba, že jim je ještě dobře? Říkali si, že ještě žijí a tak není vše ztraceno. A že Terezín je ještě fajn…?
Vzpomínám na ně proto, neboť mi připadá, že tahle země se řítí do nějakého děsného maléru a my (ti chytřejší, samozřejmě) si pořád nechceme tak nějak připustit rozměry katastrofy. Pořád si nějak sami před sebou tu politickou bídu, která se tu nyní čím dál víc roztahuje, účelově umenšujeme, nějak “vysvětlujeme” a pak si ta moudra vyměníme na sociálních sítích a myslíme si, že je vše ještě „celkem fajn“.
Je samozřejmě příšerné, že zemi vládne věčně přiopilý až opilý hejhula, jehož buranství sice možná asi trochu nejspíš “imponuje” srovnatelným duchovním a duševním impotentům v řadách jeho příznivců, nicméně zemi jako takové, zemi, která má své tradice, svou kulturu, své vzdělance, umělce, vědce – tak této zemi nebezpečná, i když tak trochu směšná figura na Pražském hradě věru nesvědčí.
Je samozřejmě příšerné, že ekonomickou situaci v zemi ovlivňuje na jedné straně nekontrolovatelný a zjančený slovenský majitel obrovitého holdingu s českým pasem, jehož výrobky a činnosti podstatně ovliňují běžný život většiny národa. Připočtěme k tomu na straně druhé, že nejnověji dochází k neskrytému vstupu čínského kapitálu do místních institucí, které sice životu spoluobčanů mnoho nepřinesou, za to umožní agentům totalitního státu, vedeného komunistickou oligarchií, snadný přístup do střední Evropy a odtud dál na Západ. My se možná a snad něčeho strašného, jako vpád asijských hord do Evropy nedočkáme, ale kdo ví? A co naše děti a jejich děti, atd…? A co na to bijci za blaho a čistotu národa: Konvička, Okamura, Černoch, Sládek???
Je samozřejmě příšerné, že po šestadvaceti letech snahy o vytvoření demokratického prostředí, čili svobodného státu svobodných lidí, podepíše slovenská primátorka hlavního českého města vyhlášku (nařízení), které dává kvůli návštěvě šéfa komunistické Číny domácím policistům právo uzavřít bez ohlášení jakékoli místo, ulici, náměstí a tak dále v Praze, jen proto, aby se “zajistila bezpečnost”. Udělala tak sobě i městu medvědí (nikoli pandí) službu. Kdyby se ty policejní manévry neodehrály, tak by si skoro nikdo skoro ničeho nevšimnul. Takhle je z toho policejního šikanování na ochranu agresivních čínských mávácích estébáků před mírumilovnými vlajkonoši tibetských zástav ostudy kopec… Možná za tuhle vstřícnou servilitu někdy v budoucnosti dorazí do pražské zoo čínské pandy. Hurá. Stálo to za to? Řekl bych, že ne.
Je samozřejmě příšerné, když hlávka salátu, pardon, opravuji hlava státu v servilním, řiťolezeckém projevu k čínskému prezidentovi na česko-čínském ekonomickém foru, s ironickým úsměvem prohlásí, že na toto jednání či sezení pozval jen “ty úspěšné”, protože zvát a bavit se s neúspěšnými nemá cenu. Řekl tu nehoráznost nejspíš proto, že si nyní připadá fantasticky úspěšný, ovládající skoro celou zemi a její vnitřní i zahraniční politiku a po jeho boku v tu chvíli seděl prezident druhé největší ekonomiky světa. Jenomže úspěšnost, úspěch je velice vachrlatá věc. Jednou si nahoře, jednou Si dole… V Božím plánu mohou být pro každého z nás zahrnuty hvězdné chvíe, stejně jako ty, kdy se nám ne všechno úplně “daří”. A kvůli tomu bychom měli být předem vyřazeni ze společnosti, kterou prezident Zeman považuja za přiměřenou? (Stejně bych do ní nešel…)
I když vlastně, no a co? Dnes už tu “strýček Si” není a ze Zemana je znovu jen okresní balík, pravzor a archetyp stranických předsedů národních výborů, kteří snědli spolu s několika poučkami z marx-leninismu i všechnu moudrost světa. Okolnost, že se s ním nechce bavit nikdo z civilizovaného světa, našeho vrchního mudrlanta netrápí. Je pánem svého malého zapšoukaného vesmíru a trotlovský úsměv na tváři mu vydrží až do rakve. Což mi připomíná… Naposledy si tuhle úsměvnou a usměvavou masku nasadil neblahé paměti někdejší rumunský diktátor Ceausescu. Jasně si vzpomínám, jak s nablblým úsměvem odmítal hovořit s tribunálem který ho vinil z mnoha zločinů, jež spáchal během “úspěšné” kariéry komunistického pohlavára v malém rumunském vesmíru. A ten úsměv mu na tváři vydržel i u zdi, kde ho nějaký voják odpráskl jako psa dávkou ze samopalu. Takhle to vypadalo v prosinci 1989 v Rumunsku. V něčem byli fakt dál, než my tady s naší sametovou revolucí, z níž dnes zbyla vzpomínka na to, jak jsme byli naivní…
A ještě cosi závěrem. Zeman se teď rád chlubí, že má podporu víc než 60% spoluobčanů. No, když se podíváte na ty průzkumy podrobněji, zjistíte, že mu “rozhodně důvěřuje” 19% lidí a pak nějakých 40+% “spíše důvěřuje”. K tomu jen jediné. Zkuste doma své partnerce či partnerovi říct, že “ho (ji) spíše milujte, než nemilujete”. To bude mazec! A tak to bude i s tou podporou prezidenta někdejší České republiky, kterému hlas lidu dal ve světle jeho výkonů při návštěvy čínského hlavy státu nové jméno: Ten Pi-Tschus…
