Hru Arnošta Goldflama Hrůza v Brně uvedl ústecký Činoherák v premiéře vloni na podzim, od té doby proběhlo jenom několik málo repríz — v rytmu zhruba jedna Hrůza/měsíc.
Přesto si zainterasovaní pochvalují zejména stále lepší a lepší souhru techniky s hereckou akcí a to je důležitý moment, neboť tahle inscenace pracuje s celou řadou dotáček a projekcí, které Goldflamově hříčce dodávají větší prostor a v tomto případě velice doslova i světovost.
O co v Hrůze jde? Dva policisté na hlídce v BlackFieldu neboli Černém poli najdou mrtvolu, nepočínají si příliš profesionálně a ani jejich nadřízení nejsou zrovna příkladnými muži a ženou zákona, takže o další a další zaplétání děje není nouze. Dojde dokonce na mezikotinentální let i procházku pouští. Finále je pak bizarní a v podstatě může znamenat cokoli, od procitnutí z alkoholického opojení až po útok Godzzily.
Celá Hrůza je pak velice dynamická, nekorektní, drzá, vulgární i jemná, je hrůzně vtipná a vtipně hrůzná. Hru táhnou v hlavních rolí Jiří Maryško a Dan Dittrich a jejich brněnský hantec je spíš naznačený než dokonale navrčený, všechnyy další postavy jsou vypůjčené z panoptika policejních vtipů a historek, režije Zdeňka Jiráského je na jednu stranu velice úlítlá, na druhou stranu udržuje představení dostatečně pohromadě na to, aby se nerozsypalo jenom na jednotlivé nesouvisející skeče.
Jestli nejste úplně úzkoprsí, na Hrůze se nudit nebudet. Esenbáka bych s sebou na představení ale nebral.
