Máš problémy? A kdo je nemá.
V nejmenované vsi pod horami žije rodina, kde otec Jákob (Jaroslav Achab Haidler) je velice zasmušilý, dceři říká synu a syn je při tom už nějaký čas pohřben pod hromadou plyšáků, jeho manželka je nenápadná a submisivní myška (ani nevím, jestli vůbec během představení promluví, Marta Vítů). Všechno se nejvíc dotýká jejich dcery/syna (Erika Stárková), která se ve svých třiceti letech (!!) odhodlá ke vzpouře a vyprovokována k činu městským floutkem, který se na chvíli stane hybatelem jejího jednání (Václav Hanzl). Brzy však zjistí, že jenom zabalit kufr nestačí, že prastaré vazby, neviditelná spojení a anamnéza, které můžeme říkat prokletí rodu, jsou ty limity, které určují životy a vybírají si svou daň a to jenom proto, že se člověk někde vůbec narodí.
I scéna (Mariany Kuchařové) zřetelně naznačuje, že něco je tu hodně ze svahu, jinak je však plně funkční (i když do domu se vstupuje oknem, což mi pořád vnucovalo film Eva tropí hlouposti, což je docela jiný žánr).
Nejintenzivnější pocit, který představení přináší, je neklid a nervozita, méně už osudovost a nevyhnutelnost. Možná se vyznění inscenace v tomto ohledu s dalšími reprízami ještě usadí.
Z postav, které ve hře uvidíme, jsem vynechal dívku Jasmin (Anna Fišerová) a trochu úchylného faráře Hofmana, nanicovatého duchovního vůdce, který všechno ví, trochu toho využívá, ale v podstatě je to jenom takové podlé zvířátko (alternace Kryštof Rímský / Jan Plouhar).
Důležitým prvkem představení jsou hudební náladotvorné předěly Vladivojny La Chii (komplet k poslechu tady->)
Představení pohostinsky nastudovala Barbara Herz.
{vimeo}155661452{/vimeo}
(O představení na stránkách činoheráku Ústí nad Labem)
PS. V krátké době jsem byl již podruhé svědkem toho, že se hlavní hrdinka během představení obnaží od pasu nahoru, což je buď náhoda a nebo trend současného divadla.
