Tak se nám zase jednou naplnilo Městské divadlo ve Varnsdorfu. V pátek 26. února 2016 dorazil s novým koncertním programem Václav Neckář v doprovodu Bacilů, vedených jeho bratrem.
Pár zadních řad sice zůstalo prázdných, divadlo ale odhadem zaplnili posluchači z 85 %. Především pamětnické generace. Přece jen, nahrávat začal v době, kdy já koukal na svět z peřinky…
Šel jsem na tenhle koncert se smíšenými pocity. Jistě, legenda (narozen 23. října 1943). Kdo by neslyšel o jeho zdravotních problémech, které ho málem vyřadily z běžného života. Doma bych ještě našel několik gramofonových desek, které jsem jeden čas poslouchal víc než hodně. Nezvrhne se to tak trochu ve směšný revival sama sebe?
Naštěstí a kupodivu ne. I když volná řeč mezi písněmi znatelně působila hlavní hvězdě problémy, i když hned v druhé písni (Stín katedrál) ujížděl muzikantům svým zpěvem v daleko rychlejším tempu, zbytek koncertu působil až zázračným dojmem. Žádné výpadky textu. Hlas stejný, jak si ho člověk pamatuje ze starých nahrávek. S jedinou zmíněnou výjimkou perfektní frázování. A šlapající kapela (pokud si pamatuji dobře – Jan Neckář: klávesové nástroje, violoncello, foukací harmonika, zpěv / Peter Mahrik: kytara, zpěv / Miloš Rábl: baskytara / Jaroslav Petrásek David Hofrichter: bicí, cajón, perkuse). A jako třešnička na dortu autogramiáda (pro mne bohužel jen hlavní hvězdy, kapela zůstala v pozadí).
