Sice to všichni víme, ale snažil jsem se dát data o našem – Ústeckém – kraji do porovnání s ostatními, resp. do poměru a vývoje k ČR jako celku. Výsledkem je pak to, co asi všichni vidíme.
Přes dvacetiletou proklamovanou snahu zvýšené (?) podpory strukturálně postiženému regionu se nepodařilo udržet ani stagnaci, naopak, Ústecký kraj se stále propadá, ačkoliv byl v roce 1995 na druhém místě v HDP / obyvatele. Zajímavé je porovnání s druhým strukturálně postiženým- Moravskoslezským krajem, který alespoň mírně stoupá a už nás dávno předběhl.
Zajímavé je vidět selhání tzv. kohézní politiky, která právě staví na podpoře regionů, které mají nízký podíl HDP na obyvatele, v poměru k nějakému celku (EU resp. ČR). Je s údivem, že poskytovatelé dotací sledují u tisíců projektů desetitisíce původně pomocných parametrů (a v tom se utápí!) a pozornosti naprosto uniká ten zásadní a výchozí – HPD/obyvatele v poměru k celku. Nám tu dlouhodobě zásadně klesá!
Další Vláda ČR na podzim přijala další usnesení Vlády … (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/IHOAA3RKBQGD ), kde opět ukládá … např. MMR ČR zpracovat analýzu … a tu předložit Vládě do 30. 11. 2016. Kolikátá asi už to bude analýza, následovaná strategií … a koncepcí … další a další. A utečou další dva roky, protože rozpočet na rok 2017 už bude v zásadě hotov.
A o čem jiném to v zásadě je, než o systematických dlouhodobých a podstatných finančních prostředcích ? To nenapraví 200 mil.Kč občas v nějakém „Programu podpory …“.
Nabízím základní text – popis dané věci, dopis premiérovi Sobotkovi, tabulky se souhrnnými daty (v listech jsou další údaje a grafy) a graf vývoje poměru HPD na obyvatele v Ústeckém kraji.
Díky, kdybyste se věci chtěli trochu kriticky a smysluplně věnovat.
Je to přece náš kraj!
===
Na počátku devadesátých let byl Ústecký kraj z ekonomického hlediska (HDP na obyvatele) jedním z nejbohatších. Ještě v roce 1995 byl v ukazatelích HDP druhý nejvýkonnější kraj mimo Prahu, těsně za Plzeňským krajem. V dalších letech už ale můžeme sledovat jenom trvale klesající trend, který zavedl náš kraj mezi regiony strukturálně postižené. Pro ty, kteří mají chuť zrekapitulovat si regiony se soustředěnou podporou státu, mohou nakouknout třeba sem: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6434736. Na úvod snad jen to, že cílená pomoc od státu začala do našeho kraje proudit už v roce 1993.Tehdy mířila na „potencionálně strukturálně postižená území“, kam byl zahrnut okres Most a Chomutov. Potenciál z roku 1993 se, jak vidno, naplnil vrchovatě.
Nejvíce zarážejí je, že navzdory desetiletím spíše předstíraných státních podpor a podpor v rámci tzv. kohézní politiky EU, se v ukazatelích kraj dlouhodobě propadá stále hlouběji a životní úroveň místních obyvatel se vůči celku stále zhoršuje. My, co zde žijeme, vnímáme i bez čísel, že náš kraj strádá. Je zde vysoká míra nezaměstnanosti, nižší výdělky, málo pracovních příležitostí, mladí a vzdělanější lidé zde nenachází uplatnění a migrují do jiných regionů, je zde málo podnikatelských aktivit, nejsou zde vytvářeny vhodné podmínky pro podnikání, infrastruktura je nedostatečná, je zde malá kupní síla obyvatel, v krajině a městech množství brownfieldů, zdravotnické služby jsou podprůměrné, roste počet sociálně vyloučených lokalit, aktivity nejen v oblasti cestovního ruchu jsou omezovány leckdy nepochopitelnými argumenty atd. atd.
Pocit trvalého propadu kraje je potvrzován daty. Statistika z let 2004 až 2014 ukazuje, že v poměru HDP na obyvatele jsme se propadli z již velmi nízkých 81,9% v roce 2004 na 76,47% v roce 2014 (- 5,43%!) – viz. graf (v roce 1995 to však bylo 95,8%! tedy propad -20%!). Obdobně jsou vykazovány další parametry. V kumulovaném HDP byl ve stejných letech náš kraj hned po Karlovarském nejhorší. V letech 2009-2014 zaznamenal kumulovaný HDP propad -5,8 % (jediný Karlovarský se také propadl na – 5,3%, zatímco všechny ostatní kraje stoupaly a vykazovaly kladná čísla).
Zajímavé je, že o špatném stavu regionu vlády ví. Před každým cyklem čerpání strukturálních fondů tento neutěšený stav našeho kraje konstatuje ve svých koncepčních dokumentech. V poslední Strategii regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 čteme: „… V České republice je to zejména rozdíl mezi průběhem strukturálních změn v Moravskoslezském kraji a Karlovarském a Ústeckém kraji – tyto regiony jsou dlouhodobě řazeny mezi hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. Nevhodná transformace ekonomiky a další strukturální změny se v dlouhodobém horizontu nepříznivě projevily na vzdělanostní struktuře v Karlovarském a Ústeckém kraji mj. i v odlivu „mozků“ (velmi nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva). I když tento odliv je zřejmě ještě podpořen relativní blízkostí atraktivního regionu středních Čech a Prahy (případně možností uplatnění na trhu EU), dopady odlivu dále prohlubují související degradační procesy i v dalších oblastech socioekonomické struktury, které se projevují úbytkem počtu obyvatel, klesající cenou nemovitostí, sníženou schopností těchto regionů využít místní zdroje pro tvorbu nových pracovních míst či v neposlední řadě v podmínkách pro rozvoj občanské společnosti. V porovnání se severočeskou oblastí je proces transformace strukturálně postižené oblasti Moravskoslezského kraje úspěšnější, kde se i s ohledem na koncentraci obyvatel, institucionální zázemí v oblasti výzkumu a vysokého školství podařilo udržet příznivou vzdělanostní strukturu. Zastavení negativních procesů v obou regionech je jednoznačně podmíněno zlepšením nabídky pracovních příležitostí, jak ve struktuře, tak i v celkovém objemu. Jako problematický se jeví také nesoulad mezi kvantitativní, ale i kvalitativní nabídkou a poptávkou pracovní síly zejména na mikroregionálních trzích práce. K odstranění tohoto nedostatku je nutné využití širšího spektra nástrojů od posílení aktivních politik zaměstnanosti, optimalizace oborové struktury na středních a vysokých školách, podpory dalšího vzdělávání, po zvýšení investiční atraktivity problémových regionů a aktivizace místního obyvatelstva.“
Otázku, kterou si nikdo neklade, ale má znít takto: Jak je možné, že i po 26 letech intervencí se stále Ústecký kraj propadá vzhledem k vývoji ostatních regionů a proč se vláda místo konstatování stavu „strukturálního postižení“ nezabývá tím, že účel všech dosavadních 26 letých investic se ani v nejmenším nenaplňuje (účelem všech podpor, státních i evropských, je zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů – tzv. vyrovnávací cíl)? Byly všechny ty peníze utráceny neefektivně, rozkradeny politiky, úředníky a na ně napojenými korporacemi, nebo mířily po celou dobu úplně mimo terč a skutečné potřeby? Proč se u tisíce projektů v regionu zkoumají z hlediska splnění a udržitelnosti desetitisíce dílčích parametrů, které ale v nadřazeném celku nedávají vůbec žádný smysl a nepřinášejí kraji žádnou přidanou hodnotu? Přitom druhý strukturálně postižený region Moravskoslezský kraj ve stejném období 2004 – 2014 stoupl z 80,58% na 83,43%. Čím to je, že se MSK daří a ÚK ne? Žijí tam schopnější lidé? Mají schopnější samosprávu? Je to tím, že z MSK mnoho ministrů působí ve vládách, i jako předsedové vlády, a také mnoho úředníků na nejrůznějších úřadech?
Nevím, čím vším to je, ale ačkoliv je HDP na obyvatele jedním z hlavních měřítek výkonnosti a životní úrovně (a také podpory ze strany státu a především fondů EU), nikdo neřeší, že v poslední jedenáctileté historii vykazují čísla v kraji pokračující propad vůči vývoji ČR, a to navzdory všem dosavadním intervencím. Nikdo neřeší, proč intervence selhávají, že nejspíše všechna opatření a programy nebyly a nejsou nastaveny správně a že nefunkční je celý systém podpor.
S tímto upozorněním jsem se proto obrátil dopisem na předsedu Vlády ČR, zaslal souhrnnou statistiku a požádal jej o zásadní přehodnocení podpor Ústeckého kraje, aby se trvalé rozevírání nůžek mezi Ústeckým krajem a Českou republikou zastavilo a rozdíly se začaly snižovat.
Vím, „neobjevil jsem Ameriku“, stav našeho regionu a jeho „vývoj“ všichni střízlivě vidíme. Ale po 26 letech klesajícího trendu a nefunkčních opatřeních je s tím už opravdu potřeba něco udělat. Ne opět přijímat nová usnesení, analýzy, … strategie atp.
===
Úřad vlády České republiky
Mgr. Bohuslav Sobotka
předseda Vlády ČR
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 P r a h a
v Krásné Lípě dne 9. 2. 2016
Vážený pane premiére,
chci Vás upozornit na negativní vývoj, či lépe řečeno dlouhodobý úpadek životní úrovně obyvatel v Ústeckém kraji a v této souvislosti požádat Vás a Vládu ČR o přijetí radikálních opatření k zastavení tohoto pokračujícího negativního trendu.
Ústecký kraj patří dlouhodobě mezi strukturálně postižené regiony. Zatímco ještě v 1. polovině 90. let patřil mezi regiony s nejvyšším HDP na obyvatele, mezi roky 1995 a 2001 zaznamenal nejprudší propad ze všech regionů ČR. Tento trend se nepodařilo změnit ani vstupem do Evropské unie a pokračuje dodnes. Pokud má být konečným cílem a smyslem intervencí ze Strukturálních fondů Evropské unie a státních fondů a programů a různých podpůrných iniciativ vyrovnávat rozdíly mezi regiony, pak v Ústeckém kraji tyto politiky dlouhodobě selhávají. V důsledku tohoto trendu pokračuje záporné migrační saldo, pokračuje odchod mladých a vzdělaných osob za lepšími životními podmínkami, zvyšuje se počet sociálně vyloučených lokalit a sociální skladba obyvatel se nemění k lepšímu.
Podíváme-li se na vývoj základních ekonomických ukazatelů (dle ČSÚ) v letech 2004 až 2014, tak Ústecký kraj přes všechnu proklamovanou podporu ve všech důležitých ukazatelích propadá. Například kumulativní změna HDP se reálně snížila v letech 2009 až 2014 o 5,8% (jde o nejhorší výsledek ze všech krajů a Ústecký kraj společně s Karlovarským jsou jedinými kraji, kde došlo dokonce k poklesu do záporných hodnot!). V letech 2004 – 2014, tedy za jedenáct let, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby se kladně projevila podpora z fondů EU, jejichž účelem je vyrovnávání disparit, měl Ústecký kraj (hned po kraji Karlovarském) nejnižší kumulovaný nárůst HDP. Pokud jde o HDP na obyvatele (což je jeden z hlavních ukazatelů ekonomické síly a zásadním kritériem podpory ze strany veřejných rozpočtů, především fondů EU), tak po Karlovarském kraji je růst opět nejnižší!
Nejkřiklavěji lze vnímat dlouhodobý trend – klesající životní úroveň v Ústeckém kraji, pokud vývoj HDP na obyvatele v letech 2004 – 2014 porovnáme s vývojem HDP za celou Českou republikou. Strukturální fondy mají vyrovnávat rozdíly mezi postiženými regiony a celky. HDP v regionech by se tak mělo sbližovat. V nejhorším případě by křivka měla alespoň kopírovat vývoj za celou Českou republiku, což by sice znamenalo, že je na tom region pořád stejně špatně, jako byl, ale alespoň na tom není hůře. Realita je ale taková, že křivka zobrazující poměr HDP na obyvatele v Ústeckém kraji ve vztahu k ČR z 81,9 % v roce 2004 klesla na 76,47 % v roce 2014! – viz. graf.
Pane premiére, je nepochybné, že někde je systémová chyba. V České republice se vedou nekonečné diskuze jen o tom, jak Česká republika z evropských fondů tzv. čerpá, kolik za dané programové období vyčerpá či nevyčerpá. Úspěšně čerpat ale neznamená jen utratit peníze! Úspěšně čerpat dotace z EU znamená naplňovat cíle kohezní politiky. A tady Česká republika selhává, navzdory „vyčerpaným“ miliardám účel strukturální pomoci naplňován není. Ve skutečnosti je stav postiženého regionu i po vyčerpání evropských a českých miliard v celkovém kontextu horší, než byl před utracením všech těchto miliard. Poskytovatelé dotací více něž deset let detailně kontrolují plnění desetitisíců parametrů u tisíců projektů, ale zcela se pomíjí celkový pohled na výsledek reprezentovaný mj. právě HDP v regionech. Přesně dle úsloví – pro stromy není vidět les.
Jinde to přitom jde alespoň do nějaké míry. Pokud porovnáme ve stejném ukazateli Moravskoslezský kraj, který patřil podle ekonomicko-sociálních ukazatelů k podobně (strukturálně) postiženým regionům, poměr vývoje jeho HDP k celonárodnímu průměru vypadá optimističtěji (ve stejném období v letech 2004 – 2014 stoupl z 80,58% na 83,43%).
Proč se daří snižovat disparity v Moravskoslezském kraji dlouhodobě výrazně lépe než v kraji Ústeckém, může mít a má různé příčiny. Jisté je jen to, že zatímco úsilí vlády a samosprávy v Moravskoslezském kraji přináší nějaké zlepšení a trend je spíše pozitivní, v Ústeckém kraji se veškeré dosavadní politiky a formy podpory míjí účinkem a životní úroveň místních obyvatel se v porovnání s ostatními regiony neustále prokazatelně propadá. V rámci samotného Ústeckého kraje jsou navíc místa, kde se projevuje zaostávání daleko více, jako například v okrese Děčín, kde jsou ukazatele ještě výrazně horší.
V důsledku vyplácení tzv. sociálních dávek, především příplatků a doplatků na bydlení se v našem kraji navíc zvyšuje počet sociálně vyloučených lokalit a lidí v nouzi (jak konečně přiznávají i vaše studie), a to opět přesto, že na řešení se opět vydávají další miliardy.
Vážený pane premiére.
Zasaďte se prosím z pozice své funkce o důsledné a urychlené zjištění příčiny tohoto propadu. Přehodnoťte prosím zásadně a radikálně všechna stávajících opatření pro regionální rozvoj Ústeckého kraje tak, aby se klesající křivka vývoje HPD na obyvatele v Ústeckém kraji vůči HDP v České republice co nejdříve zastavila a začala konečně směřovat vzhůru.
Žádám Vás o zásadní a urychlenou revizi přístupu k regionální politice státu a rozdělování evropských fondů a většiny státních dotací, případně vytvoření jiné znatelné podpory tak, aby na tuto výše popsanou situaci Ústeckého kraje adekvátně reagovaly a účinně konečně napomohly jeho propadu.
Věřím ve Vaši pozitivní a zodpovědnou reakci a také odpověď.
Děkuji za všechny obyvatele Ústeckého kraje.
S přáním hezkých zimních dní Vás zdraví
Zbyněk Linhart
Senátor Parlamentu ČR
místostarosta města Krásná Lípa
předseda Správní rady o.p.s. České Švýcarsko
