Vědí to o mě snad všichni – když někam vyrazím na výlet, nemám pokoj, dokud tam nevyplením Infocentrum (mají-li ho), neprosmýčím muzeum (mají-li ho) a neobejdu nějaké ty předem vytipované památky (jsou-li tam). Vcelku lhostejno, zda zřícenina, zámek, světecký sloup, naučná stezka, židovský hřbitov, podzemí nebo rozhledna. Hlavně když je kam.
Většinou to dopadá tak, že z výletu domů dotáhnu batoh plný prospektů, letáků, publikací a všelijakých tiskovin, které k nelibosti některých doma rozložím na stole a snažím se z nich vyčíst informace jak k předání dál směrem k veřejnosti, tak něco pro sebe, náměty a tipy na další cesty. Momentálně mi tu vévodí halda materiálů ze sousedního kraje, ze které jsem při snídani vytáhl Muzejní čtvrtletník.
XIII. ročník tiskoviny, kterou vydává Muzeum Českého ráje v Turnově. Zadarmo. A je to občas docela zajímavé čtení, u kterého člověk neví, jestli blahopřát, závidět, nebo si poplakat. V prvním čísle letošního roku je poučné slovo ředitelky. Kromě očekávatelných sloganů o významu práce muzea a jeho vlivu na kulturní, společenský a vědecký život i pár nevyvratitelných fakt. V muzeu pracuje 8 vysokoškoláků – specialistů (geologie a mineralogie, dějiny umění, historie, etnografie). Muzeum spravuje 6 (šest!) budov. Výstavní plochy s bezbariérovým přístupem, depozitář, pracovní zázemí pro zaměstnance. Všechno během posledních 15 let rekonstruováno. A k tomu v pronájmu národní kulturní památku Dlaskův statek v Dolánkách. To všechno ve městě, které má něco málo přes 14 tisíc obyvatel. Od roku 2004 je zřizovatelem muzea Liberecký kraj. A zřejmě to všechno bez problémů funguje.
Ono to asi leckde jde. Třeba Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě (necelých 37 tisíc obyvatel), které je taktéž příspěvkovou organizací Libereckého kraje, má kromě své hlavní budovy v péči pobočky Památník K. H. Máchy v Doksech, Víseckou rychtu v Kravařích a Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (45 a půl tisíce obyvatel) převzalo v roce 2003 Ministerstvo kultury České republiky, kromě hlavní budovy spravuje i barokní Belveder a památník ve sklářské osadě Kristiánov. Sklářské muzeum v Novém Boru (necelých 12 tisíc obyvatel) je organizační složkou města a žije to v něm hodně, jak jste u nás mohli už několikrát číst. Mimoň (6 a půl tisíce obyvatel) má své Městské muzeum, Kamenický Šenov (cca 4 tisíce obyvatel) provozuje Sklářské muzeum také z vlastních prostředků. Vlastní městské muzeum má i Chrastava (něco přes 6 tisíc obyvatel), k vidění je tu i rodný dům malíře Josefa Führicha nebo muzeum hasičské.
Jestli ono to nakonec všechno nebude tím, že šilhám do blbého kraje…
