Česká mše vánoční v Benešově nad Ploučnicí

Sice se snažíme držet alespoň rámcově v mezích výběžku, ale sem pošilháváme různě daleko za jeho pomyslné hranice. Mě třeba zaujala nabídka na neděli 3. ledna 2016, kdy v kostele Narození Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí byla naplánována Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Ne snad že bych měl těch rybovek tady u nás málo, ale tahle měla proběhnout pod hudebním vedením Miloše Boka.

Takže už jen kvůli tomu jménu jsem se přemluvil v neděli vstát, abych byl brzy ráno na místě. Pamatuji si nejen to, jak poutavě o něm dokázal vyprávět na přednášce v Křinickém pivovaru Rostislav Křivánek, ale i to, co jsem zmiňoval v textu již tehdy – že tahle osobnost působí i na Karlovarsku. Zážitek to byl opravdu nevšední – mráz jako blázen, kostel naplněný tak možná z poloviny, protože tady nešlo o koncertní provedení, ale součást regulérní mše. Což člověka přinutí si uvědomit, jaký byl vlatně původní smysl téhle skladby. Muzikanti a pěvci tak byli „skryti“ na kůru, ovšem jejich výkony překonávaly očekávání, alespoň to mé určitě. Kostelní varhany jako součást orchestru, zvučné trubky, bubny… Nástroje, které tady u nás při takových příležitostech až tak slyšet nejsou. A pěvečtí sólisté i sbor vynikající. Nejsem schopen potvrdit, že nakonec během obřadu zazněla mše úplně celá, měl jsem pocit, že místy byly vkládány jiné skadby v souvislosti s průběhem kázání, ale nevadilo ani v nejmenším. Jen mi bylo líto, že po mši se netleská.

Největší překvapení pro mne přišlo po závěrečném Narodil se Kristus Pán, kdy se lidé začali rozcházet a já zvedl oči ke kůru, podívat se naposledy na muzikanty. A tam mi kynul syn mého spolužáka z karlovarského gymnázia! Takže aspoň pár slov, a mezi nimi „Hele, a jedeš se na nás podívat taky do Růžové? Tam hrajeme od jedenácti.“ Inu, jel jsem a dal si repete.