V souvislosti se změnou jízdního vlakového řádu vyhověly České dráhy a.s. žádosti o pojmenování vlakového spojení mezi Prahou a Děčínem po výjimečně nadaném chlapci Petru Ginzovi. Vlak bude vypravován od 13. prosince a do Děčína bude přijíždět v 16.32 hod.
První příjezd vlaku do Děčína bude podpořený slavnostním přivítáním spojeným s vernisáží výstavy o chlapci, který se proslavil v souvislosti s letem raketoplánu Columbia v roce 2003, kdy na jeho palubě vynesl na Měsíc izraelský astronaut Ilan Ramon obrázek „Země z Měsíce“.
Slavnostní vernisáž s projekcí filmu „Poslední let Petra Ginze“ se uskuteční na hlavním vlakovém nádraží v pondělí 14. prosince od 16.30 hod. v prostoru bývalých pokladen vedle informačního centra.
Akci podporuje Česko-izraelská smíšená obchodní komora, Statutární město Děčín, Federace židovských obcí, Židovská obec Děčín, České dráhy, a.s., Český svaz bojovníků za svobodu
Petr Ginz se narodil v Praze ve smíšené rodině v Praze. Měl o dva roky mladší sestru Evu. Otec byl Žid, matka nežidovského původu, oba rodiče byli nadšení esperantisté, velmi vzdělaní – dbali na zdravou životosprávu, s dětmi sportovali, vedli je k četbě a kultuře. Petr projevoval kromě literárního a výtvarného nadání zájem o mnoho dalších, rád vynalézal a byl nadšeným hledačem pravdy – ať se to týkalo historie, astronomie, paleontologie, zeměpisu, nebo další oborů. V roce 1939 dokončil román „Návštěva z pravěku“, který je parafrází „verneovek“ – popisuje objevení druhohorní příšery v oblasti Afriky, která se nakonec ukáže jako obří stroj sestrojený diktátorem napomáhající k zotročení domorodých obyvatel a likvidaci politických odpůrců.
Od roku 1941 do roku 1942 si vedl pravidelný deník, ve kterém kromě osobních zážitků popisuje očima kluka situaci v Praze v době Protektorátu. V této době již nemohl navštěvovat školu s dětmi nežidovského původu. Nic z toho ale neubralo jeho vrozenému optimismu. V tomto období se již výrazně projevují jeho organizační schopnosti při plánování různých školních akcí a pomoci spolužákům i společných klukovských hrách a výletech. Rád pobýval ale i sám – v tichu a přírodě.
V říjnu 1942 byl povolán do transportu do Terezínského ghetta, kde byl zařazen do tzv. „chlapeckého domova“ pod pedagogickým vedením mladého učitele z Brna, který vytvořil z hochů bydlících společně v jedné místnosti tvůrčí kolektiv. Kluci se zde nejen tajně učili, ale i zřídili vlastní samosprávu, ve které demokraticky řešili svoje problémy. Každý pátek vydávali v jednom výtisku časopis Vedem, jehož byl Petr iniciátorem a šéfredaktorem. Kromě toho, že sám vytvořil velké množství reportáží zachycujících život v ghettu, úvah, povídek a básní, systematicky inicioval literární, reportážní, nebo výtvarnou tvorbu i u svých kamarádů
V době pobytu v Terezíně se prohluboval jeho všestranný zájem o nejrůznější obory lidského poznání. V této době měl přístup do terezínské knihovny, ve volných chvílích četl velké množství knih – počínaje kvalitní beletrií, přes historii a filozofii, až k přírodním vědám. Zajímal se také o buddhismus. Svých znalostí využíval mj. i v rámci tajných večerních přednášek, které se na „Jedničce“ pravidelně konaly a kde vedle dalších kluků a jiných hostů často vystupoval se svými referáty. V květnu 1944 je do ghetta transportována jeho sestra Eva, svoje vzpomínky na setkání s Petrem zachytila ve svém deníku.
Koncem září 1944 byl Petr transportován do Osvětimi-Birkenau. Po příjezdu do koncentračního tábora byl poslán rovnou do plynové komory. Na konci války se podařilo Petrovým kamarádům časopis Vedem zachránit. Petrova sestra Eva i jeho rodiče válku přežili.
Když se v roce 2002 chystal let prvního izraelského kosmonauta, byl to právě Ilan Ramon, který chtěl na svůj let vzít nějakou památku holokaustu. Z mnoha obrázků se nakonec rozhodl pro Petrovu kresbu „Země z Měsíce“, kterou chlapec vytvořil v Praze před deportací. Let byl z důvodu počasí i řešení technických závad několikrát odložen, nakonec se na svou misi vydal až 16. ledna 2003. Při návratu na Zem, dne 1. února 2003, pravděpodobně z důvodu nárazu zmrzlé izolační pěny do tepelného štítu, raketoplán explodoval a nikdo z jeho posádky nepřežil. K této události byla českou poštou vydána příležitostná známka s Petrovou fotografií a reprodukcí jeho kresby.
Výstava o Petru Ginzovi s názvem „Vedem“ bude po skončení vernisáže k vidění v děčínské synagoze.
Miroslava Poskočilová, Synagoga Děčín
