Lidem kolem rumburského muzea se povedl opravdový majstrštyk, když se jim do cyklu besed „Osudy“ v pátek 19. října 2012 podařilo (především díky Filipu Stojaníkovi) „přitáhnout“ z chalupy v Prysku hereckou legendu Vlastu Chramostovou.
Zájem vidět tuto ženu, pro kterou je v současnosti podle jejích slov každý pod 70 mladistvý diblík, byl tak velký, že téměř všechny židle v sále byly pečlivě adresovány dlouho dopředu se hlásícím zájemcům.
Z pozice svého věku poněkud zasmušile konstatovala, že každá generace začíná od svého vlastního začátku, protože neposlouchá dobré rady svých matek, otců, babiček a dědečků a tak nezbývá, než aby si každá opakovaně natloukla svůj vlastní čumák. Mnohem častěji ale věci vážné sdělovala zabalené do kouzelného humoru – ať už šlo o hnědé či rudé košile, období politických procesů, náznak obrody v šedesátých letech a tvrdý pád v době normalizace.
Na příkladu svého vlastního (už čtvrtého, ale 55 let trvajícího) manželství dokladovala, že je možné, ba nutné diskutovat, ale přitom se respektovat: „Dialog je to, co nás drží při životě – ale dneska se na to nějak zapomíná“.
A svůj postoj k současnosti vyjádřila opisem „Neptejte se mě na dnešní politiku, nemám-li být sprostá. Já nikdy nebyla politická osobnost, to se jen politika míchala do kumštu. Pevně doufám, že nás nenávist a lež nesežerou“.
