Fotbalový fanoušek už od české scény nic moc nečeká, ale když naši čutálisté vyhráli nad Maltou, nějaké naděje na posun fotbalové reprezentace přeci jen vzplanuly. Je pravda, že nakonec to bylo nadarmo, ale to se ještě před výjezdem na utkání Česko – Bulharsko nevědělo. Všechny spřízněné duše se tedy z výběžku vydali podpořit české borce přímo do Prahy.
Fanclub českého národního týmu ve spolupráci se Schrödingerovým institutem vypravil v úterý 16.10. autobus na mezistátní utkání Česko – Bulharsko. Hrálo se o kvalifikaci na Mistrovství světa 2014, a tak byla šance, že uvidíme zašlou krásu Péti Čecha a spol. (avšak nakonec snad jediný Petr nezklamal). Naprosto výjimečnou se stala cena 100,- Kč, za kterou jste obdrželi jak vstupenku na zápas, tak i místo v autobusu směr hlavní město. Exkluzivitu této ceny stvrdila účast necelých padesáti lidí.
foto: Jakub Trmal
Na mač se z Rumburku vyjelo už ve čtyři hodiny odpoledne, aby zájezd nepřekvapily tradiční pražské zácpy. Nakonec ale vše proběhlo hladce a výběžanští fanoušci dorazili na zápas s dvouhodinovým předstihem. Samotné utkání tu rozebírat nebudu, proč si kazit jinak velmi hezký večer. Atmosféra v tribunách byla vlažná a na to, že v ochozech posedávalo cca 16 000 lidí, panovalo na stadiónu ticho. Pro lepší ilustraci problému s fanděním uvádím jeden odposlechnutý dialog: ,,Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop!“ – ,,Tak skákej, ty vole, když to řveš, tak skákej“ – ,,Bych se musel zvednout..“.
Po organizační stránce byl výjezd zvládnut výborně, všechno klapalo, jak mělo. Do Rumburku se dorazilo přibližně v půl jedné a všechny fotbalové duše se asi ještě hodně dlouho převalovaly v posteli, protože tohle střetnutí byla velká bída. Vlastně bych málem zapomněl napsat, jak utkání skončilo – bezgólová remíza. Když necháme stranou fotbal, akce se povedla na jedničku.
