S velkou radostí jsem se ve středu 17. října 2012 opět zařadil mezi „pokusné králíky“, kteří pro Obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko v oblasti, zmíněné v nadpisu, zkoušejí plánované nové turistické trasy. Již podruhé se pod vedením lektorů konala vycházka po okolí České Kamenice. Zájemci se mírně obměnili, tentokrát bylo dokonce i víc chlapů. Nejprve autobusem do Srbské Kamenice, kde vystupujeme skoro až na jejím konci, v místech, kde silnici kříží modrá turistická stezka. Na úvod jsme seznámeni s celou plánovanou trasou, jejíž část nás dnes čeká, poté se vydáváme směrem k Ferdinandově soutěsce. V ní jako v první ze soutěsek byla zahájena plavba už roku 1881. Ale to je dávná minulost a dnes je neprůchodná, modrá značka vede terénem nad levým břehem.
Než se k jejímu začátku ale dostaneme, proběhne hned první zkouška odolnosti – mostek přes vodu příliš důvěry nevzbuzuje. Než se dostaneme k soutoku Kamenice a Chřibské Kamenice, bavím se představou, jak tuhle kamzičí stezku překonávají němečtí turisté s hůlčičkou… Ale je tu krásně. Zastavujeme u začátku soutěsky – na našem břehu to kolem vody dál nejde, po tom druhém prý alespoň částečně ano. Vracíme se zpět k silnici a stoupáme od ní po modré nahoru. V loukách je tu řada bunkrů, které jsou začleněny do naučné stezky o předválečném opevnění. Počasí je jak na objednávku, sluníčko svítí, barevné listí září, houby se blýskají, ovce bečí…
V lese nás čeká solidní převýšení, ale také plno výhledů a nejrůzněji tvarovaných skal. Vycházíme ve Filipově, odkud je vidět na až Bukovou horu. Na větrné louce tu modeláři prohánějí rádiem řízené větroně a my klesáme do České Kamenice. Tentokrát je mezičas víc než dobrý, takže večerní přednášku v RBK stíhám s velkou časovou rezervou.
No a kdybyste chtěli vidět, co se dá cestou třeba potkat a vidět:
