Já vím, ten člověk je génius. S takovým si jeden jen těžko nějak pokecá. Nejspíš se s ním nedá ani polemizovat, tak to prostě jen zkusím, i když to nemá cenu. A že je to génius, to je přece jasné. Vystudoval práva za devět měsíců! Považte! Jsou lidé, znám je, kteří študýrujou na právníka třeba i pět, šest let. A on, čuprda, to zmákne za devět! Měsíců! Klobouk dolů, všechno dolů! Jen ruce asi – před ním – hezky pěkně nahoru!
Znáte ho všichni. Je to drsný, a poslední dobou čím dál drsnější muž, s drsnými názory, drsně vyslovovanými. Je toprostě každým coulem drsoň. Po posledních volbách, které se moc nepovedly – jak se zdálo některým vysokým politikům jeho partaje – zajel spolu s nimi za prezidentem Zemanem a dohodli tam v Lánech, že šéfa své vlastní partaje svrhnou. Ale pak si to drsoň přepočítal, rozhlédl se doprava a doleva a zase nazpátek a rozběhl se za předsedou s tím, že ho kamarádi (v partaji se nazývají “přátelé”) chtěli sejmout, ale on to nedovolil (právě tím rychlým bonzem, který je někdy nejen rychlejší, ale i účinější než kulka…). Za tento hrdinský čin pak v nově vzniklé vládě dostal post jednoho ze “silových” ministrů. Ano, znáte ho, je to ministr vnitra pan Chovanec.
Pan ministr v rozhovoru pro server aktualne.cz pravil na adresu lidí z OSN, nebo lidí od ombudsmanky paní Šabatové, kteří kritizovali osobitý český “přístup” k uprchlíkům a k českému způsobu zacházení s nimi na českém území (cituji): “Rozumím světonázoru těchto lidí, ale pro mě je na prvním místě bezpečnost, která sice musí jít ruku v ruce s lidskými právy, ale v některých situacích je pro mě bezpečnost prostě prioritou číslo jedna. Od ministra vnitra člověk nic jiného čekat nemůže.” Mám tu tedy problém, Houstone.
Neumím totiž přesně rozlišit, kde končí lidské právo a musí tedy ustoupit bezpečnosti? Nebo viděno z jiné strany, kdy je bezpečnost natolik důležitá, že lidská práva jdou stranou? Jasně, dovedu si představit, že například když se tibetští mnichové moc modlili, tak se čínští komunisté cítili natolik ohroženi, že museli za pomoci armády Tibet převálcovat a uchvátit. Tehdy musela nějaká lidská práva pár tisíců Tibeťanů ustoupit obraně bezpečnosti miliardy+ Číňanů. To přece musí každý pochopit! Chápu, jak mě denně přesvědčují držitelé práva na právo, že lidské právo gaunera, který se rozhodne mě vykrást, je v téhle zemi víc, než můj vlastní pocit bezpečnosti (ohrožení), takže ho musím nechat mě vykrást a rozhodně mu nemohu beztrestně vytřískat mozek z hlavy baseballovou pálkou a dostat za to metál za účinnou obranu soukromého majetku.
Nějak se ale nedovedu rozhodnout, kde jsou přesně hranice a poměr mezi lidskými právy a bezpečností v případě, kdy váleční uprchlíci chtějí přejít přes území ČR někam úplně jinam, jsou však zadrženi, brutálně spoutáni, odděleni od členů rodin, zbaveni peněz, mobilů, důstojnosti, jejich vlastních lidských práv, a pak zadržováni několik týdnů jen proto, aby následně mohli pokračovat v jejich věru nesnadné pouti.
Cítíte se – když tyhle příhody uprchlíků na našem území vidíte a znáte – hned lépe a bezpečněji? Je vám milé, že Vás Vaše ministerstvo vnitra chrání před něčím, co ani neexistuje? Nedovedete si ani na vteřinku (lépe česky “na sekundičku”) představit, že tohle ministerstvo vnitra může dříve nebo později za hrozbu bezpečnosti označit lidi se žlutými vlasy, lidi s tetováním, Židy, homosexuály, lidi bez stálého zaměstnání…? A budete pak také koukat, jak se jejich internováním do koncentračních táborů obehnaných žiletkovými ostnatými dráty, zlepšila Vaše jedinečná, soukromá bezpečnostní situace?
Pan Chovanec si může myslet, že dělá svoji práci ministra vnitra dobře. Nedělá ale dobře, když v jedné větě míchá lidská práva a jejich porušování v “zájmu bezpečnosti” dohromady. A už vůbec ne, když to dělá právě ve funkci ministra vnitra. Jestli to nechápe, tak Pán Bůh s námi…