Už nějaký ten týden řeším, co si vlastně mám se sebou počít. Ne v nějakém přísně existenciálním smyslu, nýbrž ve zcela praktické záležitosti. Mé pochybnosti o soukromém hodnotovém systému vypukly s aférou “Dieselgate”. Nějaký koumes ve Spojených státech přišel na to, že některé automobily koncernu Volkswagen, konkrétně některé typy turbodieslových motorů, jsou vybaveny softwarem, který rozpozná, kdy se auto nachází na technické kontrole hodnot vyfukovaných zplodin.
V tu chvíli si motor zapne všechny vychytávky a vypouští růžové obláčky. Když zkouška pomine, prdí špinavě… Bylo to označeno za podvod (a nejspíš to i druh podvodu je), akcionáře VW to stálo příšerné miliardy na poklesu hodnoty jejich akcií a koneckonců i koncern VW to pořád nějak odnáší, protože se o tom zle mluví. A co já? A co zbylých jedenáct miliónů podvedených majitelů aut s “chytrými” motory, kteří si (možná) kupovali právě ten “jejich” model kvůli tomu, že se jeví jaksi čistotnější a šetrnější k životnímu prostředí, než ty ostatní. S rukou na srdci přiznávám, že jsem spíše hrdý na techniky koncernu VW, že jsou tak chytří a mazaní. Vymysleli udělátko, které oklame kontrolu, kterou se (za rozumných podmínek) nedá projít. Navíc – proč jdou kontroloři po mém VW? Koukněte se kolem sebe… Emisní normy jsou podle mého naprostou debilitou v době, kdy celé státy prodávají tzv. “emisní” povolenky, jinými slovy obchodují s tím, že jejich země tak nějak plní mezinárodní normy znečišťování životního prostředí, čímž pádem “může” prodat jinému státu, který normy neplní, své vlastní “odpustky”. Ještě jinak řečeno: existují země, které kašlou na “ochranu” životního prostředí, ale aby nebyly pranýřovány, nakupují u jiných zemí potvrzení o “čistém” vzduchu, který pak jakoby vychází z jejich špinavých komínů. Je to debilní, ale celosvětově to funguje. Tak co já s tím najednou v našem VW? Navíc: jen člověk pohne hlavou (a myšlenkami) je jasné, že podvod je hnacím motorem naší společnosti. Podvádí se například s kvalitou potravin: v Německu je týž “lančmít” složen ze zcela jiného masa, než stejná značka stejné firmy v českém obchodě, kde je vnitřek tvořen hlavně “růžovým slizem” – náhražkou z kuřecího, ehm, masa. A že prý si to tak “český zákazník” přeje! Kulový! Žádný průzkum, co by se týkal chuťových preferencí českého jedlíka, v souvislosti se složením potravin na pultech obchodů se nikdy neprováděl, neprovádí a provádět nebude. Když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že by to ani nešlo. Je to – debilita. Jenže, nic nebrání mluvčím masokoncernu, aby tu debilitu nešířili jako výmluvu za podvod, kterým krmí české konzumenty. Jiný příklad: na “farmářských” trzích bývají k dostání echt farmářské blafy, zakoupené trhovcem před tím za rohem v supermarketu… Nikdo nedá podvádějícímu trhovci pěstí mezi rohy, jen se “podivíme”. Nebo: jistá značka mléka je prodávána jako produkt eko-farmy, přičemž v názvu zmiňovaná farma nevlastní ani jednu dojnici. Hu… Jmenoval jsem tu jen pár podvodů z běžného denního provozu, ale když si dáte čas, zjistíte, že princip podvodu ovládá prakticky veškerý náš život – podvody v soukromém životě. Škoda slov. Podvodné jsou cinklé potraviny či čmudící auta. Masivním podvodem jsou také třeba ty patlátka, které okrašlovací koncerny prodávají draze ženám, jež touží zůstat stejně mladé jako šestnáctileté modelky, předvádějící tu směsici vody, glycerinu a voňavek. A jako zastřešení si můžeme v klidu vzít celou tu „politiku“, která by vůbec mohla sloužit jako kvintesence “podvodného” jednání. Takže? Je to s těmi motory od VW tak zlé? Aby to neviselo ve vzduchu jako řečnická otázka, odpovím hned. Podle mého to podvod není. Podvodné je – v tomto speciálním případě – pokrytecké jednání ekologických bludařů, kteří nutí legislativy jednotlivých zemi k produkci zákonných norem, jež není možné dodržet, aniž by utrpěla dosavadní kvalita toho kterého produktu. Ano, dieslové motory mohou prdět růžové obláčky, to není technický problém. Problém je, že takový motor nebude podávat takový výkon, jaký si zákazník přeje, takže to bude motor neprodejný. Tak to by se rovnou mohlo nakázat, aby všechno, co se po silnicích hýbe, bylo na elektřinu.
A maso zakažte vůbec.
A patlátka.
A politiku.
A mně zakažte asi taky! :)
