Očekávání, jásání a kondomy, to jsou tři jednoduchá slova, kterými se dá celá akce nejlépe vystihnout. Rumburk na takové vystoupení čekal už zatraceně dlouho a mám pocit, že Mandrage svůj úkol splnily. Návštěva sice nebyla nijak závratná, ale všechna koncertochtivá srdce byla naplněna a zážitky se budou vstřebávat ještě dlouhé týdny. foto: Jakub Trmal
Páteční večer dne 12.10.2012 byl ten, kdy se opět probudil kulturní život ve výběžku. Kluci ze skupiny Mandrage se poměrně rychle vyhoupli na výsluní české hudební scény a nyní objíždějí menší města České republiky, aby si taky ,,maloměšťáci“ užili nějaké to povyražení. Vybrali si i Rumburk a proto tedy byl okolo půl deváté sál rumburského domu kultury připraven, aby začala show v rámci ,,Moje krevní skupina tour 2012 part II.“.
Musím přiznat, že očekávání o zaplněnosti sálu byla větší. Návštěvníci sice byli roztroušeni po celé jeho ploše, ale kdyby se k sobě přitáhli trochu víc, jak je na běžných koncertech zvykem, vešlo by se ještě dvakrát tolik fanoušků. K tomu navíc byla i z této skvadry jen polovina aktivní a jásající, druhá půlka pouze pasivně přihlížela se sklenkou v ruce. I přesto se podařilo vytvořit skvělou atmosféru, na které měly největší podíl mladé hlasivky z prvních pěti řad. Převahu zpocených těl měla ta nejmladší generace (0-18), tím ale nechci říct, že nikdo starší na koncertě nebyl, ba naopak! Je vidět, že Mandrage si najde fanoušky i v ,,nefacebookových“ generacích.
Jako předkapela vystoupila skupina ,,A Banquet“, jejíž žánr se mi nejspíše nepodaří specifikovat. Je to směsice synthpopu, alternativního rocku a současných elektro žánrů (oni sami si tento mišmaš nazvali ,,FUTU-ROLL“). Přiznávám ale, že je to přesný typ kapely, který bych před Mandrage očekával. Evidentně to i splnilo svůj účel, pojem ,,A Banquet“ si do mobilu zadávala leckterá dívka.
Po krátké technické pauze nakonec přišlo to, kvůli čemu jsou lidé ochotni stát hodinu a půl namačkání jak sardinky a ještě si při tom občas nadšeně povyskočit. Všechno to začala skvěle vymyšlená hra se světly, kdy před samotnou kapelou visel bílý osvětlený závěs, a tudíž lidé viděli jen efektní stíny připravujících se mladíků. Když se všechny oči této podívané nabažily, spadla opona dolů a odstartoval pravý koncert.
Playlist byl vymyšlený velmi dobře, za každou písničkou z nového alba následoval známý hit, takže publikum zůstávalo stále ve varu. Písně na sebe navazovaly plynule, žádné dlouhosáhlé vyprávění nemá takhle kapela ve zvyku. Hoši běhali a skákali po pódiu s velkým nadšením, které s každou další písní narůstalo také mezi fanoušky. Velmi povedené vystoupení zakončily ,,Františkovy lázně“, po kterých už mnohým vypověděly hlasivky poslušnost.
Velké plus patří Domu kultury Rumburk za čtyři velké větráky, kvůli kterým bylo vedro mnohem snesitelnější než obvykle. Asi by se také hodilo vysvětlit, proč jsou v těch třech charakterizujících slovech kondomy. Pravda je taková, že v průběhu posledního ,,,songu“ se pódium dočkalo spršky krabiček s neznámým obsahem. Když se mi podařilo odhalit, že obsahují kondomy, byl jsem trochu zaskočen, ale na druhou stranu jsem viděl nadšení dětí, kteří spíše jásaly nad mandragovskou ochranou, než nad krásně prožitým koncertem. Inu dobrý marketingový tah: asi nikdy nezapomenu, že na koncertu Mandrage mi na hlavě přistál takový dárek.
Fotogalerie: Jakub Trmal
