Ten svátek mě vždy pobaví… Uměle vynalezený tzv. “Den české státnosti” připadá na 28. září, jmeniny ten den slaví Václavové. Gut. Jako památný den, jako připomínka zavraždění (nyní již svatého) knížete Václava bylo 28. září slaveno až do roku 1951, kdy to komunisté zcela zatrhli. V roce 2000 pak Poslanecká sněmovna přijala příslušný zákon a od té doby můžeme vesele slavit znovu a dál. Co vlastně? Nějak se mi v posledních dnech význam slovního spojení “česká státnost” zamlžuje.
Co nás přesně specifikuje a odlišuje od jiných evropských zemí? Co je české? A je hlavní a důležité, aby TO bylo jen a jen české a ne třeba “evropské”?
Přijde mi, že čím dál častěji operace kolem toho, co se pateticky označuje za “vlast” či “vlastenectví”, provádějí osoby, které bych mezi vlastence nerad počítal.
Nevím například, zda je to týž stát, ve kterém žiji a chci žít, který – k mému upřímnému zděšení – velkoprsně brání osoba Okamura, která se ohání nějakými “našimi” tradicemi, “našimi” hodnotami, “našimi” zájmy, které je třeba bránit proti hordám cizáků… Nevím, zda by osoba Okamura uměla věrohodně sama sobě před zrcadlem vysvětlit, jaké přesně tyto hodnoty a zájmy a tradice jsou, a jak by to (opět věrohodně) mohla osoba Okamura též dokázat. Tedy, to, že jsou to opravdu a nezaměnitelně ČESKÉ národní tradice, hodnoty, zájmy. Jest se mi (myslím oprávněně) domnívat, že řada z těchto tradic, hodnot a zájmů bude univerzálních, potažmo evropských, potažmo (například) německých, francouzských, italských, polských… Chci rovněž připomenout, že v rámci tohoto “boje” osoby Okamura za “čistou” republiku též probíhá kampaň za vyhlášení referenda, ve kterém by se občané ČR vyjádřili k otázce setrvání ČR v Evropské unii. Když vezmeme do úvahy tu hypotetickou možnost, že občané skutečně “zvolí” vystoupení z Evropské unie, řeknou mi už nyní osoby jako Okamura, co by se jako mělo po vystoupení z Unie dít? Že bychom jako “nemuseli” poslouchat “diktát Bruselu”? A co dál? Ostrůvek čistého vlastenectví uprostřed Evropy? Co když by se poté s námi už nechtěl zbytek Evropy bavit? Jako kdysi (ne tak dávno)…
Navíc: podstatná část nejen veřejnosti, ale ani politiků, neví “vo co v tom Bruseli gou”, viz ministr vnitra, který, ač nemluví cizími jazyky, jedná, či spíše “jedná” o důležitých otázkách migrační krize, aniž by byl schopen si se svými partnery řádně o tom pokecat. Mimochodem, jak to, že absolvent vysoké školy v oboru práva, nemluví cizími jazyky? Vždyť z nich musel dělat zkoušky, ne? Jo, aha! Asi nemusel, studoval totiž (na celý bakalářský obor asi tak devět měsíců) v Plzni… No, nic.
Jako symbol české státnosti představila před několika dny umělecká skupina Ztohoven obrovské rudé trenky s vyšítými srpem a kladivem. Dva “ztohovenští” kominíci prošli na střechu Pražského hradu a vyměnili prezidentskou standartu s proslulým nápisem “Pravda vítězí” za obří rudé podvlékačky. Tento nový a dočasný symbol české státnosti obecenstvu připomněl, jak se v nejvyšší státní funkci chová inženýr Zeman. Nebudu to tu rozepisovat do mrtě, ale rudé trencle jako “symbol” působení někdejšího prognostika v české i světové politice (kromě všech možných rovin, konotací, asociací a dalších výkladů, které by jistě a hravě vydaly na diplomovou práci hned několika vysokoškolských oborů, včetně práv v Plzni) představují zcela srozumitelné a jednoduché vyjádření zcela “srozumitelného a jednoduchého” přístupu k výkonu prezidenstké funkce jak to předvádí osoba Ing. Zeman.
A ještě toto – svátek, zvaný “Den české státnosti” oslavila hlava českého státu, dlící toho času v Novém Yorku ve Spokojených státech amerických, zcela příznačně. Veřejnosti bylo sděleno, že v ten den jde pan Zeman oslavit své 71. narozeniny, naprosto stylově – do ruské hospody v NYC. Díky bystrým fotografům se na druhý den objevily fotografie z oslav. Na jedné z nich je Ing. Zeman v saku, an se směje nějakým poznámkám dvou pánů v košilích (!!!), kteří to tam s ním slaví. Pánové v košilích, jak je možné vyčíst z této fotogtafi, jsou bezpochyby nadřízenými pan prezidenta – jsou to pánové Mynář a Nejedlý. Prezident v saku, oni jako páni domu jen tak v košilkách. Bravo! Skuteční “nositelé” tradic “české státnosti”…
