Zhasla světla a v sále nastalo ticho. Kousky odrbaných náramků po zemi a odpadlíci na baru – těžko uvěřit, že ještě před půl hodinou zde probíhal jeden z nejlepších koncertů, který Rumburk za poslední dobu zažil. Kapela Mandrage se ukázala v celé své kráse a rumburský Dům kultury duněl v základech, fanynky skákaly a pištěly, fotografové fotili a fotili, a všichni si to náramně užívali.
Skupina tu však nebyla po prvé – před čtyřmi lety na Festivalu Free Tibet v Rumburku už zahráli, ale dnes si na to moc nepamatovali: „My tady už hráli? A to jsem říkal klukům, když jsme přijížděli do Rumburku, že mám radost, že jedeme někam, kde jsme ještě nehráli. No ale někdo mě opravil, s tím že už jsme tu hráli v nějakém kulturáku, nebo co,“ říká Pepa Bolan. Odpovídám, že se nachází na stejném místě jako v roce 2008 na Free Tibetu, po chvilce se kytarista usměje a vzpomíná: „No jo, to bylo, jak hráli i Skyline, to si pamatuju.“
Otázka, jak se Mandrage dostala do Rumburku, byla hned zodpovězena. „Na začátku jsme jeli tour po těch větších městech, jako Praha, Brno a další. Teď jedeme naopak po menších, jako je právě Rumburk, pak se chystáme do Kadaně. Chceme projet celou republiku. Ještě, že je tak malá,“ usmívá se.
Tour – Moje krevní skupina part II., projíždí kapela Mandrage s předskokany A BANQUET. Zaujala je na festivalu Natruc v Kolíně. „Kluci se nám zalíbili, pak jsme se s nimi ještě párkrát vídali, no a teď jsou tady s námi.“
„Avšak A Banquet první části tour s Mandrage nejezdili?“ „Tenkrát s námi jezdil DJ Friky, ale nejsem si jist, jestli na něco takového byli lidi připravení.“
„Na váš současný hit Šrouby a matice, lidi určitě připravení jsou. Neleze vám už někdy tahle písnička na nervy?“ „Mně vadí každá písnička, kterou hrají v rádiu víc jak dvakrát za den. Ale tahle mi vadí míň, protože je naše,“ dodává s úsměvem kytarista Pepa Bolan.
Pepa Bolan – foto: Jakub Trmal
Mandrage roztančila Rumburk. Zahráli svoje známé hity a vykouzlili lidem nefalšovaný úsměv na tváři. Jejich podpis a společná fotka byla pro mnoho dívek splněným snem. A celý Rumburk může jenom doufat, že se tady ještě někdy tato plzeňská kapela ukáže.
foto: Jakub Trmal
