Cestou do nebo z Prahy do výběžku(EU) obyčejně nejím. Je to kousek, odbudu se kafem na pumpě, najdu pohozenou housku v autě anebo to prostě vydržím, protože není kde se najíst. Žádná z hospod cestou nevypadá z auta, že by uvnitř uměli vařit. Navíc to vyjde levněji. Dneska to skončilo, zastavil jsem se u Báby Šubrový v Kokořínském dole a je po rychlém a levném cestování.
Kokořínským údolím jezdím do hlavního města pravidelně, je to sice taková šišatá silnička, ale nebývá tam žádný extra provoz a když nespěcháte (já skoro nikdy nespěchám!), je to hezká vyhlídková trasa. Skály, lesy, rybníky …
Týhle hospody U báby Šubrový jsem si všiml hned, jak ji otevřeli, ale že je to šest let, mi došlo, až když jsem se dneska zeptal, jakpak se daří obchodu tuhletu první, nebo druhou ?? sezonu …
Byl jsem krátce po poledni prvním hostem a nečekal jsem nic extra. Znáte to, je po sezoně, personál unavený, zpruzelý a před dovolenou a tak. Ne, tady ne.
Uvnitř čisto a útulno, venku takový ostrý — lehce podzimní vzduch.
Objednal jsem si rolované telecí krky, byly na ceduli první … měl jsem hlad, vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu.
To, co mi pan vrchní přinesl, mě nadchlo. S citem upravené telecí, omáčka delikatesní i s houbičkami a i špecle, které normálně nevyhledávám, doplňovaly celkovou porci do jedoho harmonického celku.
Nejedl jsem. Žral jsem.
Místo piva pil šofér vodovodu, kafe z natlakovaného presovače místo alkoholické tečky.
Na čepu tu mají Plzeň a Svijany (42/35) a obojí se točí. ‚Obzvlášť místní a chalupáři klidně osum plzniček skousnou,‘, řekl pan vrchní.
Dobrá, budu tu projíždět ve večerních hodinách ještě opatrněji.
Telecí krky stály 140 korun, kafe dvaatřicet.
Na výběžek žádná láce, ale tady jsme kousek od Prahy a fakt to za to stojí.
(‚Obyčejnější‘ hotovky začínají na devadesáti korunách.)
Doporučuju.
(Jinak majitelé báby Šubrový se letos ujali i nedalekého Grobiána. Že by v Kokořínském dole začínala nějaká zajímavá gastrostezka?)
