Myslím, že je právě vhodný čas na výživnou dávku psychedelie. Mí souputníci jistě nezapomněli na doby, kdy pořádnej rockovej flák musel mít alespoň deset minut, kdy se pánové Hendrix, Zappa, nebo raní Floydi nebo třeba Velveti utápěli v psychedelických variacích a zapomínali při tom na čas i prostor. Prostě když veselé šedesátky skončily, ale LSD v drsnějších sedmdesátkách stále dobře fungovalo … Staří vědí, mladí mají právě možnost znovu vstoupit.
Trojice Ecstatic Vision z Philadelphie z té doby právě vypadla mezi nás. Je až k neuvěření, že jejich album Sonic Praise je úplně čerstvé zboží. Už jenom fakt, že na celé to album se jim vešlo jenom pět věcí, je v dnešní uštvané době neuvěřitelný. A když se k tomu připočítá, že ti pánové spolu se žánrem hudebním ctí i stránku výtvarnou, najmě pak v jejich klipech, je pocit toho časového skoku zpátky o nějakých čtyřicet let dokonalý.
Poslouchal jsem je tuhle tropickou noc lehce ovíněn stále dokola a nemělo to chybu. Vypadalo to tak jednoduše:
hrajou, hrajou, hrajou,
sem tam něco řeknou,
hrajou, hrajou, hrajou,
sem tam něco řeknou,
hrajou, hrajou, hrajou, …………… páni, to bejvaly mejdany !!! …………..
https://youtu.be/v=ySK1tdCY-Vg