Další kousek skládačky pochodování a poznávání našeho regionu se konal ve středu 15. července 2015 – obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, Klub Českých turistů Krásná Lípa a Město Krásná Lípa společně připravili další z toulek mezi Českým Švýcarskem a Lužickými horami.
Tentokrát to byla spíše příjemná odpočinková procházka, bez enormních převýšení, horolezeckých výkonů a ohromujících vyhlídek, spíše jen takové připomenutí, odkud se kam dá jít, odkud je kam blízko, kudy vedly a vedou různé cestičky a spojky… Zvolená trasa Rynartice – Studený – Bukovina – Chřibská nakonec ani nedala slibovaných 10 km, podle moderních technologií jsme urazili o dva méně. Než jsme se ale vydali na cestu, nešlo to tak jednoduše.
Na srazu v Krásné Lípě se nás sešlo kolem 15, leč chybělo to nejdůležitější – autobus. Deset minut, čtvrt hodiny, dvacet minut a spoj 434 směr Hřensko a Děčín pořád nikde. Zprvu jen mírně nervozní Jiří Rak se utěšoval tím, že slyšel stížnosti na zpoždění na této lince, ale nakonec nevydržel a začal telefonovat. V okamžiku, kdy zjistil, že autobus opravdu jede, byť opožděně, jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči. Zastavil na protější straně silnice, řidiš vystoupil a kráčel pryč.
Ono to takhle vypsané vypadá asi všelijak, jenže pohled na věc se změní v okamžiku, kdy nakonec člověk do autobusu nasedne a vyjede. Možná tu trasu znáte, možná ne. Já po ní nerad jezdím obyčejným osobákem – prudké slunce střídá stín mezi stromy, silnička má místy šíři na jedno auto a jezdí po ní busy se zapřaženým vehiklem na jízdní kola. Zatáčky, ve kterých vidíte jen centimetry před sebe. A provoz letně turistický, tj. aut víc než dost. Takže nakonec se nezbude než divit, že se vlastně ten řidič vrátil na své sedadlo a pustil se do toho zas a znovu. Spousta stání a vzájemného vyhýbání, couvání, popjíždění, oči na stopkách a nervy nadranc. Než dojedeme do našeho dnešního cíle, přidá se k dosavadnímu zpoždění dalších 15 minut a člověk se nediví. Řešení ale neznám – můžeme být rádi, že tahle linka je vůbec v provozu. I když z Krásné Lípy mnohdy nikdo nejede, pokud jste ji využili během vrcholné sezóny, kolem Jetřichovic a Hřenska bývá našvihnuto. Takže těžko sem posílat menší autobus. A něco dělat se silnicí tady těžko, když je většinou vedena územím národního parku. Prostě pat…
Ve Chřibké přistoupila další část dnešních výletníku a nakonec zdárně vystupujeme v Rynarticích Pod Zámečkem. Po úvodním slově se napojujeme na modrou, kousek po silnici a přírodou kolem svatého obrázku na začátek Pavlínina údolí. Ještě dnes je tu vidět, jak tu před nějakou dobou řádil vodní živel. Po červené necháváme údolí a Chřibskou Kamenici za zády a míříme podél Studeného potoka do Studeného, kde na nás čeká u infocentříčka jako vždy elegantní paní Jitka Tůma, tradičně překypující rozličnými informacemi a zajímavostmi o obci a okolí.
Krátký odpočinek a opouštíme značku a po lesních cestách stoupáme na Bukovinu. Po překonání vrcholu se napojujeme na modrou a začínáme klesat do Chřibské. A pro mne jedno z největších překvapení dneška – nikdy mne nenapadalo, když tudy svištím z kopce dolů autem, že hned vedle silnice vede turistická značka. A ještě k tomu jaká – stromy vyřezané, tráva posekaná. Klobouk dolů.
Za pozdního večera dorazíme do města. A já využiji milé nabídky a místo do restaurace mířím k autu, které mne doveze domů.
Další fotky na webu KČT: od Mikuláše Peterky ->, Líby Šaferové ->, Jitky Štraubové ->
