Jak jsme avizovali v samostatné zprávě i v příslušných pozvánkách, po loňském úspěchu se v rumburské Loretě opakovaly prohlídky technického zázemí.
Ono ale vlastně tvrzení „opakovaly“ není pravdivé, protože Klára Mágrová opět překvapila a dokázala v tomto „malém“ areálu vykřesat zase něco nového, jiného. Takže kdo byl loni a myslel si, že letos nemusí, prohloupil, protože k vidění a slyšení byly odlišné prostory.
Já se nechal (nakonec rád) přesvědčit a dorazil jsem na druhý termín v sobotu 4. července 2015, kdy se prohlídky účastnilo cca 30 příchozích zblízka i zdaleka. Prostorové možnosti si opět vyžádaly občasné členění do skupinek, ale nikdo o nic nepřišel, všichni se protočili všude. Letos se začínalo na nádvoří mezi ambity u původních šindelů z přístavby kostela sv. Vavřince, kde se (konečně) opravuje střecha. Historie, úvod, organizační pokyny a na prohlídku – trojice hodinových strojů (což znamená i výstup do věže k tomu jedinému funkčnímu), expozice církevního umění v bývalých obytných prostorech, restaurování kaple Panny Marie Lurdské, promítání v kostele sv. Vavřince, prohlídka prostor za oltářem a nakonec sestup do krypty pod kostelem. Inu, kdo zaváhal, neviděl, a jestli si rumburáci myslí, že znají město, tak určitě ne dokonale.
