Cyklus pochodování a poznávání našeho regionu pokračoval mírně netradičně ve čtvrtek 25. června 2015 – obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, Klub Českých turistů Krásná Lípa a Město Krásná Lípa společně připravili další z toulek mezi Českým Švýcarskem a Lužickými horami.
Čtvrtek místo středy, upozornění v pozvánce na pozdní návrat a potřebu čelovky při nočním pochodu na nádraží, podivné počasí předchozí dny – to všechno se nejspíš podepsalo na skutečnosti, že se sešlo na výchozí stanici v Horní Kamenici jen „tvrdé jádro“ v počtu 12 nejvytrvalejších. Navíc chyběl Jiří Rak, kterého zdrželo jakési jednání a plánoval nás dohnat z dalšího vlaku na jednom z dnes plánovaných vrcholů.
Průvodcovské služby se tak ujal Mikša Peterka a Vlasta Kocman – ten první za KČT, ten druhý jako místní znalec. Pro mne byla dnešní trasa Česká Kamenice – Střední vrch – Prysk – Mlýny velkou neznámou, tuhle oblast vůbec neznám.
Z místa srazu – železniční zastávky – procházíme kolem skalního útvaru Hrnčíř, který slouží už léta jako lezecká stěna, a napojujeme se na červenou značku, která se v těchto místech stáčí za viaduktem podél trati. A hned se nám začínají otevírat první výhledy, u nichž nás Vlastík upozorňuje, co vlastně vidíme. Z červené odbočujeme po místním značení okruhu kolem Prysku. Sraz s Jirkou je za dlouho, proto volíme pochůzku k Herdsteinu. Pod skaliskem pečlivě upravená louka a na ní chata. Mikša dává k dobru, že za první republiky snad patřila skautům, po válce je vystřídali pionýři a dnes je to soukromý objekt. U upraveného ohniště první svačina a pak výstup na samotnou vyhlídku – Studenec, Zlatý vrch, Růžový vrch, Děčínský Sněžník, Břidličný vrch a mnoho dalších kopců. To vše rámováno bohatě kvetoucími náprstníky a také spoustou rozzuřených mravenců.
Další cesta směřovala na zlatý bod dnešního programu, Střední vrch o výšce 593 m.n.m. Mezi stromy proti okolnímu terénu vysoká čedičová skaliska, výstup poměrně ostrý, ale cesta mezi skvostnými náprstníky stála opravdu za to, co se před námi otevřelo. Vidíme od německých stolových hor přes Klíč, Hvozd, Jedlovou, Milešovku, Sokolí vrch, Stožec až zase zpět na Mariinu vyhlídku nad Jetřichovicemi. A taky vidíme do oken Jitce Štraubové do Kamenického Šenova a Vlastíkovi Kocmanovi do Prysku. Pokud jste tu nikdy nebyli, neváhejte a najděte si chvilku – když trefíte počasí, budete ohromeni. A to nám Vlastík začal vykládat historku, jak v loňském roce starosta Prysku dal dohromady partu recesistů, kteří zklamáni tím, že každá obec má v blízkosti hrad či alespoň hradiště, vyvlekli až sem nahoru nafukovací skákací hrad a doplnili zdaleko odevšad viditelný vrchol o nepřehlédnutelnou dominantu…
Všechno klaplo, během kochání okolím dorazil Jirka Rak, takže po společném focení vyrážíme dál po místním okruhu směrem k Hornímu Prysku. U rybníčku opouštíme značku a míříme do kiosku u koupaliště v blízkosti zreknostruovaného kostela sv. Petra a Pavla. Tady jsou na nás díky Vlastovi připraveni, takže můžeme volit i běžně nedostupný sortiment (třeba řízky). Takové občerstvení s čerstvě upečeným chlebem přijde vhod. A i když se nám moc nechce, nakonec za tmy vyrážíme na zpáteční vlak – přes Ovčácký vrch na nádraží do Mlýnů. A ty čelovky se opravdu hodily…
Další fotky na webu KČT: od Mikuláše Peterky -> a od Ilony Řechtáčkové ->
