Když na mne od počátku týdne další z těch, které už ani nespočítám, nevěřícně zíral a vybíral z variant „znám toho člověka / je to jeho mladší bratr / co se to stalo -miw-ovi“, byl jsem připraven a nic si z toho nedělal. Ovšem když vzápětí přilétl dotaz, zda z toho bude článek na Výběžku, zaváhal jsem. Ale nakonec, proč ne.
Je to už nějakou dobu, kdy jsem se přes holky-modelky a jejich kantorky z varnsdorfské VOŠ a SŠ dostal k dalším oborům, zejména ke kadeřnicím. Konkrétně tři roky, i když se to některým nezdá – tehdy poprvé jsme důsledně zdokumentovali proměnu vagabunda v člověka. Úspěch ohromný, DVD s fotkami je za ty roky prošoupáno až na druhou stranu. Letos jsem se na repete chystal už dlouho, ovšem situaci mi mírně zkomplikovali v krásnolipském KČT. Copak jsem mohl letním střihem zničit umělecký dojem z připraveného poutače na Pohádkový les?
Musel jsem tedy počkat na první pracovní den po 13. červnu 2015 a v pondělí vyrazil do střediska na Národní ulici, abych se svěřil do rukou zdejších žákyň a žáků. Povedlo se, někteří lidé se ke mně nehlásí… Pokud práci tohoto střediska neznáte (jsou tady ještě kosmetičky-vizážistky nebo maséři), měla by být šance třeba o víkendu na městských slavnostech. Nebo zajděte přímo do dveří, ale do konce školního roku moc času nezbývá. Zvládnou tady fakticky leccos:
A pro ty, co nevěří – opravdu 3 roky, minule to bylo 20. listopadu 2012:
