Sobota 13. června 2015 v Krásné Lípě patřila mocným oslavám, protože se sešlo letos mnoho nejrůznějších kulatin.
145. výročí povýšení Krásné Lípy na město, 130. výročí Horského spolku pro Nejsevernější Čechy, 25. výročí folklorního souboru Dykyta, 70. výročí založení oddílu kopané TJ Krásná Lípa, 30. ročník Pohádkového lesa… Někdy se to tak prostě sejde. Takže program na Křinickém náměstí v Krásné Lípě začínal už od osmé hodiny a měl trvat až do večera, což bohužel tak úplně nevyšlo.
Když jsem loni kývl krásnolipským turistům na výpomoc při pohádkovém lese, netušil jsem, do jakého monstrpodniku jsem zapadl, a na jak dlouho. Kostým a partnerky mi zůstaly i na letošní ročník, takže opět nemám zrovna moc fotografií a vlastně nevím, co všechno a jak se odehrávalo. Ráno ještě komplikované tím, že jsem pomáhal s přípravou prodeje čokolády tady na náměstí, Na Kopečku v Rumburku na Festiválku malého umění a do třetice v Kytlicích na Antonínské pouti. Všechno klaplo na minutu, ještě jsem si při tom poletování stihl i vyzvednout královnu.
Po osmé hodině jsme se již ukrývali v altánu na Cimráku jako poslední pohádkové zastavení (číslo 22). Teplota stále stoupala, začali se objevovat první účastníci, někteří do berku či mlčenliva vystrašení z pekla a Shreka, někteří zcela uondaní ze stupňujícího se vedra. Davy houstly a houstly, my kromě razítkování mocně s dětmi pózovali a po poledni se tak nějak začali těšit, až konečně dorazí sběrné auto, oznamují konec pochodování.
Přesun na náměstí, kde si odkládáme přebytčené saky a paky a honem ke škole, kde se začíná řadit průvod městem. Konečně mám příležitost vidět ostatní bytosti a v přítomnosti Slunečníka, Měsíčníka a Větrníka se zastydět za svůj improvizovaný hacafrak. Paní Lenka Rudinská a její kolegyně prostě umí (a taky se dočkaly nejvyššího ocenění). Napochodujeme za Dykytou na náměstí před pódium, a zatímco vysupují mažoretky z České Lípy, sháníme se po jídle a pití.
Následují projevy a vyhodnocení hlasování účastníků Pohádkového lesa o nejaktivnější bytosti. Bez udání pořadí dostaly podle abecedy dárkový balíček všechna stanoviště, tři nejlepší pak navíc i dort (3. místo: Hmyz – 99 hlasů, 2. místo: Čerti a jejich peklo – 144 hlasů, 1. místo: Slunečník, Měsíčník a Větrník – 196 hlasů). Poté neváhám a přestrojím se do civilu, abych udělal alespoň pár fotek z vystoupení Dykyty a Radhoště. Než se stačím rozkoukat, něketré stánky už balí a v okamžiku, kdy se zatáhne a spadne pár kapek, do lidí jako když střelí a náměstí najednou vypadá úplně prázdné. Pak se nebe na chvíli uklidní, aby se předchozí scénka po pár minutách zopakovala. V okamžiku, kdy folklorní soubor Radhošť vyklidil pódium pro kapelu Kliďánko, nastala Sodoma Gomora. Blesky křižovaly oblohu, a než jsem stačil doběhnout k autu, vypadal jsem, že jsem prošel dnem rybníka. Takhle turch jsem už dlouho nebyl. A to ještě sem tam zabubnovaly i kroupy. Ani tenhle mokrý konec ale nedokázal smazat pozitivní dojem z celého (byť trochu propoceného) dne.
A ještě malá výpůjčka z webu KČT, kam přispěla textem jedna z potulných čarodějnic Jitka Štarubová:
Pohádkového lesa se zúčastnilo celkem 1072 osob. Na trase 2 km celkem 558, z toho 412 dětí, na 7 km trase 514, z toho 394 dětí. Celkem bylo 22 pohádkových stanovišť. Novinkou bylo i jedno pochůzkové stanoviště dvou čarodějnic, které bavily děti i dospělé u prezentace na náměstí, procházely i trasy a odměňovaly účastníky sladkostmi a suvenýry … Celou akci na náměstí velmi pěkně a výstižně moderoval Karel Jarolímek … K 25. výročí činnosti bylo folklornímu souboru Dykyta uděleno čestné uznání ústředního výboru KTČ … Za dlouhodobou aktivní činnost v KČT Krásná Lípa byl Mikuláši Peterkovi udělen Čestný odznak KČT, který mu předal předseda Ústecké oblasti KČT Jan Eichler.
Inu, tak zase za rok.
Na to, kolik se na akci pohybovalo fotografů a kolikrát jsme byli my sami fotografováni, se mi zatím podařilo najít jediné obrázky na již zmíněném webu KČT Krásná Lípa od Honty Tomišky ->
Fotky přibývají, další fotky od Jaroslava Leksy -> a od Mikuláše Peterky ->
A u nás rok 2014 -> a rok 2013 ->
