Výtvarnice Venuše Samešová (*1955) se rozhodla na základě náhlého popudu sepsat svůj celý dosavadní života běh. Knihu nazvala svým jménem a jako podtitul na obálku přidala: Vyprávění o životě krásné míšenky v normalizační Praze i tom, co se dělo v domě Jiřího Muchy na Hradčanech…
Narodit se do smíšené cirkusácké rodiny je samo o sobě (z pohledu „obyčejného civila“) pěkné zadělání na příběh, ale nejsem si jist, jestli se ho čtenáři podaří zachytit. Tak jako si nejsem jist, zda si je jista autorka s tím, koho všechno v té Praze tehdy potkávala a jakými místy procházela.
Co se té normalizační Prahy týká, nabyl jsem dojmu (čtenář mi odpustí můj subjektivní pocit), že autorka tu dobu prožívala dost svérázně a s reálným světem se míjela, jak to jen šlo. A co se odhalení dění v domě dramatika Jiřího Muchy dotýká, jsou toho cirka asi dvě kapitoly. Kapitoly plné vyprávění, které, kdyby se místo písmen mohlo namalovat, všechny odstíny růžové by nám asi nestačily.
Jinak kniha plyne svým tempem ve stylu – Byla jsem tady, byla jsem tam a tam, pak jsem byla tam, a teď jsem tady. Ovšem co je hodno obdivu, je skutečnost, co si člověk dokáže zapamatovat ze svého dětství do věku asi deseti let. Ta objemnost vzpomínek, to množství detailů – neuvěřitelné. Já si té doby nepamatuji skoro nic. Tohle prostě moje hlava neumí. Ale dost mudrování! Kniha je na pultech a vy jí taky můžete ochutnat. Třeba v ní najdete úplně něco jiného.
